SLEDUJEME Reakce a ohlasy na teroristické útoky v Paříži

„Ve městě panuje atmosféra strachu. Neustále od pátečního večera houkají sirény. V ulicích je podstatně méně lidí. Všichni se na sebe dívají s nedůvěrou. V očích je vidět děs," popsala situaci v hlavním městě Francie Hana Rybková.

„Střílelo se i v ulicích. Prchající vyděšené obyvatele města doslova odchytávali lidé z okolních domů a brali je k sobě ukrýt se," přiblížila první děsivé okamžiky po pařížském teroru studentka Sorbonny.

Utkání Francie a Německa, které se právě na stadionu hrálo, však navzdory masakrům přerušeno nebylo. „Organizátoři měli strach z možné paniky. Nešlo vyloučit ušlapání některých lidí. Proto raději hráli dál," pověděla .

Podle Hany ní je zarážející, že k výbuchům došlo nedaleko místa, kde fotbalové utkání sledoval i francouzský prezident. „Muselo jít o důkladně promyšlenou a připravenou akci," poznamenala.

Teror v Paříži město ochromil. „V sobotu bylo v ulicích města podstatně méně lidí. Obchody, knihovny a další veřejná místa jsou zavřená," popsala studentka pedagogiky.

Pět let pracovala na Velvyslanectví ČR v Paříži pětatřicetiletá Tereza Botlíková z Uherského Hradiště. Další čtyři roky pak až do loňského roku působila v diplomatických službách naší země ve Štrasburku.

Přiznává, že byla v šoku, když se o útocích v Paříži dozvěděla. „V první chvíli mě napadlo, že kdybych byla na velvyslanectví stále zaměstnaná, určitě bych musela jít do práce a zjišťovat, jestli nejsou mezi oběťmi a zraněnými Češi," zauvažovala.

Na skladbu obyvatel hlavního města Francie má svůj názor. „Etnickým napětím rezonovao nějakou dobu natolik, že si tím o konflikt už dlouho koledovala a doslova visel ve vzduchu. Šokující na tom ale je, že oproti útoku na časopis Charlie Hebdo zaútočili teroristé v pátek na obyčejné lidi bez toho, že by potřebovali jakoukoliv záminku. Pokud samozřejmě nebereme v potaz politickou stránku věci," naznačila Tereza Botlíková.

Útok ji ale tolik nepřekvapil, a to i kvůli tomu, že v Paříži žije vskutku extrémní množství přistěhovalců z arabských zemí, včetně Afriky. „Jsou ve čtvrtích a v ghettech, kam z bezpečnostních důvodů policisté musí chodit ve skupinách," potvrdila Hradišťanka. Osobně žádný konflikt ve Francii nikdy neměla.

Do jaké míry ovlivňuje život Francouzů migrační vlna, Tereza Botlíková nechce posuzovat, protože už tam více než rok nepůsobí.

„Co mám ale zprávy od známých a kamarádů z Paříže, už mají laviny přistěhovalců plné zuby. Jde prý převážně o negramotné imigranty, nechodí do školy, jsou izolovaní ve svých komunitách a to je začarovaný kruh," říká Hradišťanka.

Obavy ze situace v Paříži má i Francouzka Aurélie Stettler žijící už šest let ve Zlíně. Ve Francii totiž žije její rodina, kamarádi, známí.

„Byl to pocit beznaděje, když jsem viděla záběry. Nemůžu nic dělat, jen je na dálku podporovat," říká profesorka francouzštiny na zlínském Gymnáziu Lesní čtvrť. Doufá, že Francie uzavře schengenský prostor. „Evropa by se teď měla vrhnout do boje," dodala Aurélie Stettler.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

SPECIÁL DENÍKu: Vše o teroristických útocích v Paříži