"Vyučování by mělo být daleko více propojeno s reálným životem ve firmách. Na konci školy máme titul, ale neumíme nic," stěžuje si třeba student fakulty multimediálních komunikací Květoslav Nezveda. "I co se týče jazykové vybavenosti, ta je slabší, to by se mělo zlepšit," řekl Radek Habada, zástupce studentské komory akademického senátu.
Situace podle studentů došla tak daleko, že podle studentů vyšel v novinách inzerát, kdy zaměstnavatel striktně odmítl absolventa zlínské univerzity.
"Nelíbí se mi, že některé firmy preferují absolventy z jiných univerzit. Ale záleží hlavně na lidech. Určitě je proto dobré pracovat už při studiu," nabádá Habada.
Vysokoškoláci nyní proto doufají, že s příchodem nového rektora Ignáce Hozy nastane změna. Ten totiž mimo jiné slibuje větší propojení s praxí i intenzivnější jazykové vzdělávání.
Vysokoškoláci narážejí na nezájem zaměstnavatelů, prý nic neumějí
Stávající vedení univerzity má prý ale čisté svědomí. "Věnujeme nemalé prostředky například na to, aby studenti, ale i zaměstnanci mohli chodit na bezplatný kurz zlepšení anglické komunikace. Vedeme tady i čínštinu nebo kurz francouzštiny," brání se prorektor pro pedagogickou činnost Roman Prokop.
Podle něj jsou také na vině právě sami studenti. "Samozřejmě vše má své rezervy, oni si myslí, kolik se toho dá udělat, a když něco může opravdu být, tak o to není zájem," podotkl.
V současné době registruje Úřad práce ve Zlíně bezmála osmdesát nezaměstnaných absolventů, z toho jen téměř polovina je z Baťovy univerzity ve Zlíně. "Jistě v tom ale svou roli hraje to, že tady máme nedávno dostudované bakaláře, kteří takto řeší překlenovací období před nástupem na magisterské studium, a také to, že škola je místní," objasňuje možnou příčinu vysokých čísel mluvčí úřadu Miriam Majdyšová.
