Krajské město se již několik let potýká s nezájmem nových uchazečů o službu u městské policie.

Podle ředitele MP Zlín a předsedy Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hlavního města Prahy (Kolegium) Milana Kladníčka za tímto nezájmem stojí především vysoké nároky na strážníka, velká odpovědnost při výkonu služby, nízké platy a žádné sociální benefity jako například výsluhy či odchodné, které mají jejich republikoví kolegové například z pořádkových jednotek.

HAMÁČEK: JSME PŘIPRAVENI O TOM HOVOŘIT

Ministr vnitra si proto při této příležitosti vyslechl požadavky a náměty, které mohou vést k narovnání sociálního postavení strážníků.

„Jsme v době generačních obměn. Řešíme, jak zajistit nabídku nových benefitů těm strážníkům městských a obecních policií (dále strážníci) co už mají něco odslouženo. Ať už jde o odchodné nebo výsluhy, jsme připraveni o tom hovořit,“ ubezpečil po jednání se zástupci Kolegia ve Zlíně Jan Hamáček.

Podle něj však zřizovatelem městských a obecních policií není ministerstvo vnitra, tedy stát, ale města a obce. Proto by se tato problematika měla dotýkat například i Svazu měst a obcí ČR.

„Chci tam tuto debatu otevřít. Věřím a myslím si, že strážníci si sociální výhody zaslouží. Ruku v ruce s tím, je aktuální i debata o dřívějším odchodu do důchodu, a to jak pro strážníky, tak pro záchranáře. Náročnost těchto profesí je totiž velmi vysoká,“ zmínil ministr vnitra.

BEZ ZMĚNY LEGISLATIVY TO NEJDE

Podle Jana Hamáčka musí ministerští, na to, aby sáhli do státního rozpočtu pro přilepšení situace strážníkům, v první řadě upravit legislativu. Je to z výše zmíněného důvodu, že stát není zřizovatelem městských a obecních policií. Změna legislativy však v gesci ministerstva vnitra je. Dokonce například novela zákona o obecní policii již leží v Poslanecké sněmovně.

A jak vypadají konkrétní nároky městských policií?

„Chtěli bychom pro strážníky v pracovním poměru zajistit čtyři sociální pilíře. První pilíř se týká základní výměry výsluhového příspěvku od 20 let služby u MP dle tabulky. To je ale běh na dlouhou trať. Jednání k tomuto již proběhla, ale jsou zatím bez výsledku a návrhu řešení. Zato druhý až čtvrtý bod jsou rozpracovány a kromě poslanců a ministerstva jsme o nich jednali i se Svazem měst a obcí ČR a dalšími dotčenými subjekty,“ přiblížil Milan Kladníček.

Mezi tyto diskutované body patří nárok na odchodné, které by měl získat strážník, který službu vykonával po dobu nejméně 15 let. Třetím pilířem, které chce Kolegium pro strážníky zajistit je snížení věkové hranice o pět let při odchodu do řádného důchodu.

Co se týká posledního, čtvrtého pilíře změny  – zařazení funkce strážník do platové třídy podle nejnáročnější práce, kterou v rámci druhu práce strážník vykonává - byl podle Milana Kladníčka tento návrh zaslán na ministerstvo práce a sociálních věcí a podpořen ministerstvem vnitra.

"Nechceme srovnávat naši práci či požadavky s jinými ozbrojenými složkami, jde nám o rovné či přiměřené postavení sociální programu.  Protože naše jednotky stárnou a neumím si představit, aby zajištění veřejného pořádku ve městech realizoval dědeček s babičkou na náměstí," doplnil v nadsázce ředitel MP Zlín a předseda Kolegia Kladníček.