Po rozhodnutí ministerstva obrany ukončit k 31. prosinci 2004 základní vojenskou službu ztratila smysl obě kroměřížská kasárna: Žižkova i Rybálkova. Ještě pár měsíců poté v sice nich život vládl, v červenci ale vojáci město opustili definitivně. Všechna armádní zařízení od ukončení činnosti až doposud z města postupně mizí.

Například právě v těchto dnech demoliční četa srovnává se zemí bývalý lazaret, místo něhož vyroste nová zástavba s více než sto třiceti bytovými jednotkami. „Bylo zbytečné ho držet, když tu máme plně fungující velkou nemocnici,“ informoval starosta Kroměříže Miloš Malý.

Lazaret město prodalo v roce 2006. O rok dříve se zbavilo také obou kasáren, která na něj armáda převedla bezúplatně.

V těch Rybálkových poté vznikl supermarket Tesco, část pozemků a objektů je ale doposud nevyužita. Ale už ne na dlouho.

„Plánuje se tam vznik výstavní plochy a haly, které by měly být určené k různých přehlídkám, například květin či zvířat,“ upozornil Malý.

Zatímco tedy Rybálkova kasárna zmizí ze světa pravděpodobně celá, Žižkova zůstanou i do budoucna zčásti zachována.

Z tehdejšího vojenského nástupiště je sice Hanácké náměstí, nicméně budovy kolem něj stále stojí. V jedné lidé najdou Domov pro seniory nebo třeba Klub Velehradská, část objektů je ale stále prázdných.

V některých mají být prostory určené pro školství a kulturu.

„Přebudovat je třeba na domov důchodců jsme nemohli, stropy jsou hodně vysoké, stejně tak okna jsou umístěna výše než bývá zvykem, senioři by neviděli ven. Udělat izolaci na objektu by nebylo jednoduché, fasáda je zase historická,“ povzdechl si starosta.

Vojáky v Kroměříži tak připomíná stále méně věcí. Vzpomínky se dochovaly snad jen v sídle nynější Justiční akademie, kde dříve bývalo velitelství divize. Doposud tam na dvoře stojí intendanční sklad.

„Je ale hodně zchátralý, zbořit ho ovšem nemůžeme, památkáři nám to zatrhli,“ krčí rameny akademický pracovník školy Jiří Jachan.

Oprava skladu by přišla podle něj na šest milionů korun. „Peníze na to nemáme,“ zdůraznil Jachan.

Kromě toho má akademie ještě jednu vzpomínku: mříže na oknech v přízemí a prvním patře. „Pro nás je to historický artefakt, nemáme důvod ho odstranit. Zatímco vojáci tam tehdy měli finanční ředitelství, u nás tam funguje ekonomický útvar. Mříže tak mají i bezpečnostní význam,“ uzavřel Jachan.

Po zrušení kasáren mohli lidé ve městě vídat vojáky alespoň při příležitosti každoročních festivalů vojenských dechových hudeb. I ty ale armáda v Kroměříži zrušila: právě kvůli tomu, že tu žádní vojáci už nepůsobí. Poslední ročník akce si tak veřejnost užila v roce 2008.