Lidé si chodí na radnice stěžovat na hluk, údržbu městské zeleně, dopravu a svoz odpadu. Na tom se shodují všechna okresní města Zlínského kraje.

„Lidé nás upozorňují na nedostatky a problémy, které je ve městě třeba řešit. Například údržbu městské zeleně a městského vybavení, svoz odpadů, parkování a dopravu, pořádání veřejných akcí,“ vysvětluje mluvčí Zlína Tomáš Melzer.

NEJVÍCE SI STĚŽUJÍ ZLÍŇANÉ

Počty stížností během jednoho roku se u jednotlivých měst liší. Zatímco ve Zlíně, který má téměř 75 tisíc obyvatel, se vedení radnice potýká ročně přibližně s 800 podanými stížnostmi, pracovníci městského úřadu Kroměříž s 28 tisíci obyvateli jich řeší kolem čtyřiceti. Nejméně stížností se objevuje ve Vsetíně s 26 tisíci obyvateli, kde jejich počet dosahuje ročně zhruba dvaceti.

Ve Zlíně se tak na pracovníky radnice s určitým problém obrací přibližně každý devadesátý obyvatel, v Kroměříži každý sedmistý a ve Vsetíně je to jeden z třinácti set obyvatel za rok.

Výjimečně se ve městech objevují stížnosti na postup městských úředníků či městských policistů.

„Stížností na postup některého útvaru nebo úředníka řešíme mezi 20 až 30 ročně,“ říká Tomáš Melzer. Kromě výše zmíněných problémů se lidé obrací na úřady také z jiných důvodů.

„U nás bylo nejvíce stížností podáno na pracovníky sociálněprávní ochrany dětí. Stížnosti podávají rodiče, kteří řeší úpravu péče o dítě a nejsou schopni vzájemné komunikace,“ vysvětluje mluvčí Vsetína Jana Raszková.

V letošním roce ve Vsetíně museli pracovníci úřadu řešit 3 případy těchto stížností, za loňský rok 6 případů a během roku 2017 osm podobných situací.

V Kroměříži se většina stížností týká malicherností.

„U nás byl i případ, kdy si lidé stěžovali na to, že někde štěká pes,“ říká mluvčí Kroměříže Jan Vondrášek. Neoprávněné stížnosti zaznamenali i v jiných městech.

„Většina neoprávněných požadavků vychází z neznalosti kompetencí,“ říká mluvčí Zlína.

„Město nemůže řešit záležitosti jiných institucí,“ vysvětluje.

Jedním z neoprávněných podnětů, se kterým se museli úředníci potýkat, bylo například zřízení přechodu pro chodce tam, kde z důvodu zákonných norem nelze zřídit, či žádost o pokácení stromu, který není na městském pozemku.

Města se však musejí zabývat veškerými stížnostmi. Není možné nějakou bez prověření označit za bezdůvodnou.

„Musíme je vždy prověřit, a pokud je přijmeme, řešíme opatření k nápravě situace,“ říká mluvčí Uherského Hradiště Jan Pášma.

„O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn ve lhůtě třiceti dní,“ dodává.

POKUTY ZA TISÍCE

Pokud se zjistí, že byl spáchán přestupek, jsou ukládány pokuty a tresty dle právních předpisů.

„Jsou stovky druhů přestupků s různými sazbami,“ říká Tomáš Melzer.

„Teoreticky mohou být pokuty uloženy v rozsahu jednotek korun až po stovky tisíc či miliony,“ zamýšlí se Jan Pášma.

Například u stížnosti na hluk, se může pokuta vyšplhat až k několika tisícům.

„Městská policie či policie České republiky může na místě uložit pokutu až do výše 5 tisíc korun nebo předat věc městskému úřadu, který může v přestupkovém řízení uložit pokutu až do výše 10 tisíc,“ vysvětluje Tomáš Melzer.

KAROLÍNA MACHů