Vybavuje si třeba zákrok, který se uskutečnil hned zkraje povodňových událostí, kdy se voda vřítila do Zářičí.

„Došlo k zatopení vesnice a obyvatelé museli být rychle evakuováni. Sice přišlo varováni, že může dorazit voda, ale ono je složité nařídit lidem, že mají opustit domovy," poznamenává Holomek.

Podle něj se v takovém případě každý logicky bojí o majetek, který shromažďoval celý život. „Lidé mají pocit, že by třeba mohli něco zachránit. Potom přijde voda a oni zachraňují holé životy. Další věc je, že voda přišla v noci. Lidé se probudili a měli vodu v bytech, tak už se někteří nestihli dostat pryč," říká hasič.

Vzpomíná, že tehdy se evakuovala část Zářičí a také Plešovce.

„Dočasné přestěhování obyvatel měl hlavně na starosti tehdejší okresní úřad ve spolupráci s hasiči a také s policií České republiky. Hasiči nejvíce spolupracovali s pány Dvořáčkem a také Sedláčkem, kteří byli v povodňové komisi" líčí Holomek.

Lidé, kteří byli ochotní odejít, se podle něj čluny přeplavili na obojživelné vozidlo a to je odvezlo na obecní úřad do Zářičí, který nebyl ohrožován vodou. Další postižení se pak nastěhovali do evakuačních center, která byla rozmístěna po školách v Kroměříži.

„Už si nevzpomenu, jestli jsme ty lidi vysadili v Chropyni nebo v Kroměříži. To pro mě byla taková krátkodobá informace, splnil jsem úkol a pospíchal za dalším," vypráví velitel.

Vzpomíná si, že směna začínala v sedm hodin ráno a protože ta situace byla kritická, hned vyrazili. „Potom se organizovaly práce v Kroměříži, například jsme vozili pitnou vodu nebo potravinové balíčky," vypočítal Holomek.

V době, kdy situace začínala být špatná se podle něj snažili i hasiči připravit na nejhorší.

„Provádělo se zabránění proniknutí vody, stavěly se pytle s pískem od moravního mostu, tam co je dnes dálnice, přes most Karla Rajnocha, po lávku a potom dál za železniční most, protože panovala obava, že se Morava vylije," upozornil zasahující hasič.

Podle něj je opravdu paradoxní, že řeka zůstala v korytě a ulice města zaplavila Moštěnka a také Bečva, které jsou vzdáleny několik kilometrů.

Stanislav Holomek také pomáhal při evakuaci lidí ze Zámečku. „Byl tam silný proud, loď se dala těžko udržet. V té době jsme pracovali s několika čluny, náš tým měl naštěstí ten gumový s přídavným motorem, takže jsme to s vypětím sil zvládli," zhodnotil Holomek.

Zmínil také, že měli k dispozici obojživelné vozidlo. „To nám půjčili tuším z pluku civilní ochrany z Bučovic. Byl to speciální vůz, který mohl jet jednak po silnici, ale pokud vjel do vody, tak dokázal i plavat, což jsme plně využili hlavně v Dolních a Horních zahradách a také na Zámoraví," podotkl Holomek.

O tom, že i zkušené hasiče může něco překvapit, ví také profesionál s několikaletou praxí své.

„Utkvěl mi v paměti jeden výjev. Pamatuju si, že když jsme projížděli Plešovcem kolem jednoho stavení, které bylo postaveno z nepálených cihel, tak se z ničeho nic sesunulo. Nevím, jestli to byla stodola nebo obytný dům. Ale vidím to před sebou jako dnes, jak mi ten dům doslova zmizel před očima," uzavírá hasič své vzpomínky na patnáct let staré povodně.

JANA PŘIKRYLOVÁ