Příklad? Na začátku každého volebního období pořádá Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje školení pro starosty z celého regionu. Námětem jsou právě krizové situace, třeba povodně anebo velké požáry.

Letos se ale dostavila na proškolení jen zhruba polovina starostů. Podle hasičů navíc ne všichni umějí vstřebané informace následně opravdu správně použít.

Během setkání, které se konalo letos v únoru a březnu, se starostové a pracovníci krizového řízení mohli dozvědět nejen to, jak si poradit se složitými situacemi.

„Vysvětlujeme, jaké mají pravomoci, jak mají v souladu s legislativou postupovat nebo jak mohou žádat o dotace na požární techniku, varovné systémy, ale také třeba vysoušeče nebo materiál nouzového přežití,“ vyjmenoval mluvčí krajských hasičů Ivo Mitáček.

Letošního školení se účastnilo asi sto padesát starostů. „To je republikový průměr. V čem ale náš kraj dominuje, to je alespoň procento osobní účasti starostů. To znamená, že za sebe neposílají zástupce,“ pochválil Mitáček.

Ani absentéři podle něj ovšem nepřijdou zkrátka. Materiály si totiž mohou stáhnout z webových stránek krajských hasičů, případné specifické záležitosti s nimi konzultovat.

Tématem, které bývá během školení nejdotazovanějším, jsou podle Mitáčka povodně. Získané vědomosti musejí ale starostové převést do praxe, to už je pouze na nich a ne všichni se v tomto směru osvědčí.

„Ti, kteří jednají tehdy, když mají, a tak, jak mají, mohou omezit následky a škody. Najdou se ale i tací, kteří prostě udělají něco pozdě nebo je zkrátka ani nenapadne, co by měli dělat,“ poznamenal Mitáček.

Řada starostů podle něj prošla stejným školením a přes varování nechávají situaci dojít tak daleko, že volají, až je vesnice doslova pod vodou. „Takové obce se objevily na Kroměřížsku i letos,“ podotkl Mitáček.

Své o krizovém řízení ví například starosta Bořenovic Jakub Bednárek. Jeho obec totiž letos v zimě sníh doslova odřízl od okolního světa.

„Bylo to náročné. Neustále jsme situaci konzultovali se Správou a údržbou silnic. Já jsem byl zrovna v Holešově a kalamitu jsme řešili s mou zástupkyní v Bořenovicích. Základem bylo především informování obyvatel,“ vzpomíná Bednárek.

Také on se školení účastnil, na živelnou pohromu se ale podle něj nikdy nedá dopředu dobře připravit.

„Nějakou dobu poté, co byla obec zase průjezdná, jsme se dozvěděli, že jsme mohli o pomoc žádat kraj. To nám dříve nikdo neřekl,“ krčí rameny starosta.

Často citovaným případem bývá také letošní mimořádný požár továrny Remiva v Chropyni, ke kterému došlo začátkem dubna.

Drhla komunikace, kritizují lidé z Chropyně situaci při požáru

Hasiči sice celkově hodnotí řešení této situace jako nadstandardní, mnozí místní lidé se ale shodují v tom, že starosta města Jaroslav Hloušek, který byl nedávno ze své funkce odvolán, koordinaci tak docela nezvládl.

„Zádrhel byl asi v komunikaci mezi ním a tehdejší místostarostkou,“ opatrně hodnotí třeba Petr Večeřa z Chropyně. Jemu prý obzvlášť uvízla v paměti situace, kdy se měl starosta sejít s obyvateli.

„Tehdy se nezachoval dobře. Vůbec se totiž nedostavil a jednat nechal paní místostarostku a vedoucího odboru,“ vzpomíná Večeřa.

Hloušek navíc podle něj lidem řekl, že musí předat požářiště, přitom ten, na koho se odkazoval, tou dobou paradoxně seděl v hledišti mezi ostatními lidmi.

Reakci bývalého starosty se včera Deníku získat nepodařilo. Hloušek je totiž na dovolené ve Španělsku a o problému hovořit nechtěl s tím, že se vyjádří až po návratu.

To, že situace z jeho strany nebyla zvládnutá dokonale, ale připouští i tehdejší místostarostka, která ho nedávno ve funkci vystřídala.

„Pan Hloušek absolvoval v této oblasti školení. Teorie je ale trochu jiná než praxe a tu právě starosta nezvládl,“ míní současná chropyňská starostka Věra Sigmundová.