Smůlu na setkání s nimi už měl v těchto místech nejeden řidič: například Vojtěch Kryštof ze Střílek si stádo divočáků prohlédl z blízkosti pouhých pár metrů.

„Asi deset kousků jsem potkal nedávno za Roštínem. Naštěstí jsem si jich včas všiml. Nereagovali na světla, ani, když jsem troubil, šli přes cestu hlava nehlava," popsal nepříjemný zážitek.

O tom, že nehod se zvířaty přibývá, informovala kroměřížská policie už koncem loňského roku: v prosinci policisté evidovali rekordní nárůst takovýchto střetů.

„S přebíhající zvěří se na cestách střetlo o dvaašedesát řidičů víc než v předchozím roce, celkem počet stoupl na dvaaosmdesát případů," informovala kroměřížská policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Ke spoustě střetů ale podle hospodáře mysliveckého sdružení Rataje Karla Mrhálka dochází kvůli neopatrnosti řidičů. Periferně totiž nevnímají okolí, což je zásadní chyba. „Polovině případům se dá zabránit," míní Mrhálek.

V současné době se kolem cest někdy aplikují pachové ohradníky, které by zvěř měly odpudit a riziko střetu s autem eliminovat.

„Každé opatření ale má nějaké omezení. Ohradníky nedokáží všemu zabránit, ale mají na zvěř velký vliv," konstatoval Mrhálek.

O přemnožení srnek se prý na Kroměřížsku hovořit nedá. Podle něj se prostě jen nejlépe přizpůsobily velkoplošnému hospodářství a jejich počet zkrátka narůstá.

„Tendence je přibývající, takže se mohou lovit a jejich stav se musí regulovat. Je pravda, že za poslední dobu se trochu rozmnožili divočáci, je jich jednou tolik než dřív. Stavy se o sto procent navýšily," potvrdil Mrhálek.

S příchodem jara se proto myslivci společně se zástupci vlastníků půdy chystají zvěř sčítat. Sčítací formuláře poté posílají na Státní správu myslivosti.

„Je to údaj, ze kterého se vychází v daném roce, co se týče návrhu odstřelu zvěře a stanovení kvót. Teď se sčítá spárkatá zvěř: srnčí, divočáci a vysoká. Je to ale jen hrubý odhad," vysvětlil hospodář.

Přesná čísla podle něj nelze určit, procentuálně se jen odhadují přírůstky.

„Součet srn se vynásobí koeficientem, který je daný na honitbu. Sčítání je nutné především proto, aby se v přírodě udržovaly adekvátní stavy zvěře," zdůraznil Mrhálek.

Pro počty existují minimální a normovaný stav. Normovaný stav by se podle hospodáře neměl dlouhodobě překročit. Za vše je odpovědný hospodář, musí také dohlížet, zda zvěře neubývá: v takovém případě se pak lovit nesmí.

Každá zvěř má samozřejmě svou dobu lovu, třeba u srnčí samčí začíná doba lovu šestnáctého května. „To se loví jenom samci. Doba holé zvěře, tedy srn a srnčí začíná až prvního září," vysvětlil Mrhálek.

Stahování zvěře z lesa do polí má podle něj příčinu hlavně v hledání potravy. Velmi oblíbenou potravou je řepka, za kterou srny putují do polí i v zimě, přitom jim paradoxně neprospívá.

„Ploch osetých řepkou je čím dál víc, zvěř z ní ale může mít trávicí potíže a dokonce i oslepnout," dodal myslivec.