Vodáci z toho nadšeni nejsou, odborníci ale slibují na turistický potenciál i dopravní využití.

„Letošní vodácká sezona byla velmi zdařilá. Našim závodníkům se podařilo vybojovat medaile, jak v žákovských tak i dorosteneckých kategoriích," zhodnotil předseda Vodáckého klubu Kroměříž Ivo Ligurský.

Podle něj nyní není Morava pro turisty příliš velkým lákadlem, zajímavější jsou pro ně spíš historické památky.

„Řeka je až další v pořadí, od jezu na Strži až téměř do Kvasic jsou regulované vysoké břehy, tudíž není nic k vidění," vysvětlil Ivo Ligurský.

Že by se něco změnilo splavněním řeky do pro velké lodě až do Kroměříže, to si prý nemyslí. „Turisté, kteří chtějí Kroměříž vidět, přijedou. Velké lodě na tom moc nezmění, pro náš klub by to ale určitě přínos nemělo. Předpokládám, že by to byl konec sportovní činnosti klubu v současné podobě," podotkl předseda.

Kroměřížští vodáci jsou zaměřeni hlavně na vodní slalom a sjezd na divokých vodách, už teď přitom mají na Moravě dost omezené podmínky.

„Plánovaným průplavem by ke zlepšení zřejmě nedošlo, je to celé nesmysl. Z důvodu udržení splavnosti by soustava jezů a zdymadel udělala z řeky páchnoucí stoku, nehledě na dopad na okolní přírodu, včetně spodních vod," upozornil předseda vodáků.

Opačného názoru jsou ale příznivci uvažovaného kanálu. Vybudování plavební komory na jezu u Bělova a splavnění Moravy až do Kroměříže s připojením na turisticky významný Baťův kanál by podle nich jistě znamenalo zvýšení počtu návštěvníků i prodloužení délky jejich pobytu v regionu.

„Nadále se počítá se zachováním všech druhů volnočasového využití řeky, tedy například rybolovu, turistické plavby nebo koupání. Zvýšení turistické atraktivity regionu přináší nová pracovní místa, příležitosti k podnikání i jeho hospodářský růst," vysvětlil mluvčí Ředitelství vodních cest České republiky Václav Straka.

V současné době podle něj stále běží přípravná řízení. Stavba zmíněné plavební komory by mohla začít zhruba do dvou let od vydání územního rozhodnutí a její realizace bude trvat dva roky.

„V ideálním případě tedy bude plavební komora hotova v roce 2017 a tím bude Morava splavná až do Kroměříže," dodal mluvčí.

Velký význam této stavby pro dopravu i turisty v kroměřížském regionu vnímá i státní podnik Povodí Morava. „Lidé s loďkami z půjčoven by se dostali proti proudu na víc atraktivních míst," poznamenala mluvčí Gabriela Tomíčková.

Další kapitolou vodních staveb, které by se dotkly Moravy, je zvažovaný koridor Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Ministr dopravy Zdeněk Žák představil začátkem září harmonogram prací, podle kterého by se měly začít stavět úseky s protipovodňovou funkcí kolem roku 2018 a postupně by se mohl celý koridor dobudovat do roku 2039.

„V nejbližších letech čekají ministerstvo přípravné práce, během kterých musí aktualizovat vedení trasy a posoudit vliv projektu na životní prostředí," řekl Deníku šéfredaktor odborného magazínu Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík. I on si myslí, že vodní stavby jsou obecně velkým lákadlem pro turisty. „Rekreace na nich je celosvětovým fenoménem, mohlo by to přitáhnout víc zahraničních návštěvníků," míní.

Stavba kanálu by ale například u Kvasic znamenala narovnání části koryta řeky. „Nevím přesně, jaké parametry by nové koryto mělo mít, ale pozitivní je, že to stávající by se změnilo v suchý poldr sloužící k ochraně před povodněmi," připouští předseda Vodáckého klubu Kvasice Radek Kahaja.

Pro vodáky by se prý moc nezměnilo, neboť stojatá voda v korytu je už teď. „Pro tu divočejší si musíme cestovat jinam. Uvidíme jak se v budoucnu bude s tímto projektem pracovat a zda neupadne v zapomnění," uzavřel Radek Kahaja.

Jaký máte na splavnění 
Moravy ke Kroměříži 
a zvažovaný kanál Dunaj-Odra-Labe názor? Napište nám do diskuze.