Proč a kdy jste se rozhodl pro podnikání v tomto oboru?

Se změnou režimu jsem se rozhodl, že to zkusím na vlastní pěst a tak jsem vzal osud do svých rukou. Začínal jsem tak, že jsem si otevřel v Kroměříži stánek s květinami a to se ujalo, protože v té době nebyla téměř žádná konkurence. Dařilo se mi a tak jsem si koupil zahradnictví v Postoupkách a to jsem postupně rozvíjel.

Vystudoval jste nějaký obor zaměřený na zahradnictví?

Mám středoškolské vzdělání ve strojírenském oboru a v tehdejším zaměstnání jsem vydělával směšné peníze. Přitom jsem ale musel živit rodinu, takže jsem si přivydělával pěstováním různých zemědělských produktů. Protože můj děda byl zahradník a otec zemědělec, tak jsem k tomu měl poměrně dost blízko. Bez vzdělání v zemědělském a zahradnickém oboru byly začátky dost složité. I když na to ale nemám žádný papír, tak za těch dvacet let o oboru, ve kterém podnikám, už myslím něco vím.

Jaké jsou vlastně druhy jmelí?

U nás ve střední Evropě se jmelí vyskytuje jen jedno, s latinským názvem Viscum album, tedy jmelí bílé. Roste na listnatých, jehličnatých a ovocných stromech. Na světě však existuje celkem asi sto botanických druhů jmelí, to sbírané pro vánoční prodej roste minimálně osm až deset let.

Co tedy obsahuje příprava a samotná výroba jmelí?

Výroba jmelí je těžká, namáhavá a riskantní práce. Sbírá se téměř výhradně ve velkých výškách a celý výrobní proces, který zvenku vypadá velmi jednoduše, je ve skutečnosti poměrně složitý. I z toho důvodu, že jmelí má některé velmi specifické vlastnosti a když je člověk nezná, velmi lehce se může stát, že se výroba nepodaří.

Jmelí musí být po sběru speciálně uskladněno, potom se při zpracování třídí podle barvy na surovinu, ze které se svazují svazky dodávané bez barvení, a jmelí, které je hodně žluté, se nechává na barvení na zlatý nebo stříbrný odstín. Barví se na lince, kde se namočí do speciální barvy míchané podle vlastní receptury z několika různých surovin a jakmile barva vyzraje, může se před expedicí hotový svazek zabalit. Sušení a zrání trvá asi tři dny, v závislosti na počasí.

Co vás tedy vedlo k tomu, že jste se zaměřil právě na jmelí?

Výrobou jmelí na vánoční trh se zabýval už můj děda. Můj otec sbíral jmelí celý život a já jsem jejich zkušenosti zúročil tím, že vyrábíme ve velkém rozsahu.

Je potřeba na sbírání jmelí nějaké speciální povolení?

Povolení je potřeba vždy, ale některé stromy jsou chráněné a na ty ho nikdo nedostane. Nesmí se na něj vylézt, přitom ho to jmelí paradoxně zabijí. Když je ho tam totiž příliš, tak ho strom nestačí živit, jeho větve odumírají a později odumře i celý strom.

Kde si lidé mohou vaše výrobky koupit?

Moje jmelí si mohou koupit po celé republice. Zásobujeme od severní a jižní Moravy až po Karlovy Vary, Děčín nebo Prahu.

Kolik toho ročně zpracujete a kdy vlastně začínáte se sběrem?

Se sběrem začínáme 24. listopadu a průměrně zpracujeme čtyřicet až padesát tun.

Je složité jmelí obarvit?

Je to o zkušenostech, člověk to musí umět. Je to svým způsobem alchymie, jak ve velkém, tak i v malém rozsahu. I velké firmy, které vyrábějí barvy, mají problémy s tím, že namíchají všechno stejně a jednou je barva přesto taková a podruhé zas jiná. Takže technologové musí přesně vědět co tam přidat, aby to bylo stejné. Stačí maličký nepoměr čehokoliv a už je to jiné.

U jmelí to pak platí snad desetinásobně. Namíchat kvalitně a správně barvu na jmelí, ať už zlatou nebo stříbrnou, to je velký problém i po dvaceti letech zkušeností. Kdyby to někoho hlouběji zajímalo, může se podívat na webové stránky www jmeli.eu.

Co se nejvíc prodává? Zlaté, stříbrné anebo přírodní jmelí?

Když sleduji trend, tak se vždy prodávalo v poměru 80 procent zlaté a 20 procent přírodní. Dnes je ale trend už skoro vyrovnaný, čili 55 procent barvené a 45 procent přírodní. Do toho pak přišla ještě nová móda se stříbrným jmelím: letos se tak třeba ztrojnásobil odbyt stříbrného jmelí oproti loňsku.

Autor: Marek Hořava