Kritický je k elektrárnám například předseda Zemědělského podniku Kvasicko Vojtěch Kubík. Problém vidí především právě v záboru orné půdy. „Negativně na nás všechny dopadá také úroveň podpory od pořízení panelů až po získanou elektřinu. Nesouhlasím se záborem orné půdy, i když existují místa, která jsou pro tyto účely vhodná," podotkl Kubík.

Jedním z takových míst jsou podle něj například bývalé vojenské prostory v katastru obce Velké Těšany. Rekultivace zeminy by tady stejně nebyla možná a umístění elektrárny v tomto prostoru je rozumné.

„Pozemky by byly do půdního fondu nevratné. Prostor, který byl panely zabrán, je svým způsobem vhodný. Tady byla situace dobře vyřešena," podotkl Kubík.

Po uplynutí smluvních dob, kdy se elektrárny začnou likvidovat, by se podle něj orná půda mohla vrátit zpět do půdního fondu a opět využívat pro zemědělské účely. „Konstrukce je rychle zlikvidovatelná, půda pod elektrárnami se zrekultivuje a navrátí do půdního fondu, myslím, že by v tom neměl být problém," míní předseda.

Podobně jako Velké Těšany jsou na tom v Roštíně. Také tam zabírají solární panely část nevyužitého pozemku, který byl pro obec spíš přítěží. Chátrající bývalé zemědělské družstvo bylo srovnáno se zemí a místo něj zabraly pozemek o rozloze asi tří hektarů právě solární panely.

„V místech družstva byla velká ekologická zátěž a všechny pozemky patřily soukromým vlastníkům. Investor nám tímto víceméně pomohl vyřešit problém. Rozbořené družstvo nebylo zrovna chloubou obce," přiznává tamní starosta Radovan Man.

Část orné půdy tady panely zabírají přímo u hlavní cesty. Obec má s investorem sepsanou darovací smlouvu a každý rok z výkonu jednoho megawatu utrží sto tisíc korun.

„Pomohli jsme si vzájemně, smlouvy platí a fungují. Průmysl se rozvíjí všude, i když s tím někteří lidé v obci nesouhlasí," dodal starosta.

Mnohým lidem vadí, že se kvůli elektrárnám navýšily ceny energie a orná půda neslouží ke svým účelům. Mimo to narušují i přírodu, myslí si například Jaroslav Filgas z Kroměříže.

„Ničí krajinu, nelíbí se to. Panely, které mají lidé doma na střechách, ale chápu. Sám to zvažuji kvůli ohřevu vody, cena energií stále roste," podotkl Filgas. Stejně pohlíží na fotovoltaické elektrárny i Richard Pospíšil z přerovské firmy, která tyto systémy dodává na klíč. Podle něj jde hlavně o úspory.

„Panely na domech zajišťující ohřev teplé vody a přítápění lidé šetří až pětasedmdesát procent energií. Stejně to funguje i u fotovolta­ických," vysvětlil. Panely jsou podle něj ekologickou formou energií. a kromě estetického dojmu nijak neškodí. Jak se ale budou likvidovat, zatím není jasné.

„Pokud stojí elektrárna na orné půdě, není to dobré, jinak ale přírodě neškodí, když pracuje. Životnost panelů je podle výrobců až třicet let, takže jak se to bude likvidovat, sám s jistotou nedokáži říct. Řeší se zatím různé metody," uzavřel Pospíšil.