Lev Abamboo, tygřice Tanja, třiadvacetiletá žirafí dáma Kamila, papoušek Kájínek, čtyřtunová slonice Kali, lachtan Oskar, oblíbení obyvatelé unikátní Zátoky rejnoků, nová mláďata vyder obrovských a dalších téměř 1300 jedinců žijících v Zoo Zlín mělo namále.

Kvůli zavřenému areálu v důsledku pandemie a chybějícím příjmům ze vstupného hrozilo krizové řešení až v podobě stěhování zvířat. Díky podpoře státu, ale hlavně veřejnosti může fungovat provoz bez omezení. Zatím.

Je všední den a první jarní sluníčko svítí. Za normálních okolností by byl areál Zoo Zlín, patřící dlouhodobě mezi desítku nejnavštěvovanějších turistických míst České republiky ve dvě odpoledne zaplněný. Teď je tu pusto, prázdno, na cestách potkáte jen zaměstnance.

Návštěvníci chybí. V roce 2019 jich bylo přes 680 tisíc. Důležitý zdroj příjmů ze vstupenek vyschl. Vedení zlínské zoo se už začalo připravovat na nejhorší. Ani půlroční jednání s vládou nepřinesla ještě v polovině března žádné výsledky.

„Kdyby pomoc od státu a především od veřejnosti nakonec nepřišla, museli bychom začít u zaměstnanců, nastalo by propouštění. A pak domlouvat s evropskými zoo, kde byla pandemie lépe zvládnutá a zoo se dočkaly pomoci od státu, stěhování zvířat k nim,“ nastiňuje nejčernější scénář mluvčí zoo Romana Bujáčková.

Nutná úsporná opatření

Zlínská zahrada potřebuje denně zhruba 250 tisíc korun, aby mohla fungovat. Znamená to částku sedmi milionů měsíčně. Náklady už se podařilo snížit o sto tisíc z původních 350 tisíc denně.

Zvířatům v Lešné musí dávat méně kvalitní krmivo. Zastavili investiční akce na rozvoj areálu a nedůležité opravy. Jediným projektem, který pokračoval bez omezení, zůstala rekonstrukce střechy zámku. Začala v roce 2018 a letos v létě bude dokončená.

Zoo není divadlo

Areál je však nutné stále udržovat. O jeho chod se stará devadesát zaměstnanců. Nepřetržitě. Vedení je nemůže všechny nechat doma a brát na ně dotace od státu v době pandemie.

„Zoo nejde zavřít, jako divadlo. Zvířata potřebují péči denně, covid – necovid,“ připomíná mluvčí.

Platy zaměstnanců jsou jedním z výdajů organizace, je ale také nutné uhradit energie a další náklady. Samostatnou kapitolou je krmení pro zvířata.

Denně hladovci spořádají přes sto kilogramů granulovaného krmiva, sto kilo ryb, z toho třicet kilogramů mořských, půl tuny sena, sto sedmdesát myší, deset kilogramů krevet a chobotnic, třicet kilo hovězího masa, ovoce, zeleninu a další.

Specifická potrava

Vysoké ceny jsou dané i tím, že někteří jedinci jsou potravní specialisté.

„Lachtany můžeme krmit jen mořskými rybami. Máme tady tři a každý spořádá až sedm kilogramů. Dalšími náročnými strávníky jsou naše tři tygřice. Každá sežere pět kilo hovězího masa, náklady vychází skoro na pět set denně na jedno zvíře,“ vypočítala Bujáčková.

Další porci peněz spolyká dodržování chovatelských podmínek pro 226 zvířecích druhů, které je možné v Zoo Zlín obdivovat. Některé jsou nenáročné, jiné naopak extrémně. Patří mezi ně Zátoka rejnoků. V expozici je mořská voda, kterou si zoo sama vyrábí. Její kvalita a parametry se měří až třikrát denně.

Nepostradatelné bakterie

Je nutné svědomitě provozovat technické zázemí zajišťující dodržování kvality vody s odpovídajícími parametry.

„Musí se hlídat teplota mořské vody, v technickém zázemí ve speciálních nádržích žijí bakterie, které se starají o to, aby byla voda čistá a bylo v ní všechno v pořádku. Rozkládají zbytky potravy, trus od rejnoků. Je to takové malé stříbro expozice. Než se Zátoka rejnoků otevřela, pěstovali jsme tyto bakterie rok předtím na korálových kamenech. Celá technologie úpravy a čistění mořské vody vznikla v České republice a je naprosto jedinečná,“ říká Romana Bujáčková.

Naděje na další peníze

Zoologickým zahradám svitla začátkem tohoto týdne naděje. Stát uvolnil 80 milionů korun určených zejména na krmení. Zoo Zlín získá čtyři miliony korun.

„Na další provozní náklady bude možné využít aktuální, respektive nové covid programy Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které vzešly na základě středeční dohody mezi ministry Brabcem a Havlíčkem,“ informovala mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO Deníku sdělil, že zoologické zahrady by měly mít možnost čerpat dotace v kontextu s koronavirem z nových plošných vzájemně alternativních dotačních programů pro firmy.

„Jsou před spuštěním a budou určeny pro podnikatele nezávisle na oblasti, v které podnikají,“ napsal.

Dostat se do dotačního covidového programu byl jeden z cílů Zoo Zlín.

„První meta byla sehnat peníze na krmení. To máme, alespoň na dva měsíce vyřešené. Díky pomoci státu, ale hlavně všech našich příznivců, kterým moc děkujeme. Druhým cílem je zařazení do covidového programu a třetí důležitá meta je co nejdříve otevřít venkovní areály zoologických zahrad. Se všemi pravidly platnými pro pobyt ve veřejných prostranstvích, jak například již od února funguje zoo Vídeň,“ říká ředitel Zoo Zlín Roman Horský.

Na co se mohou těšit návštěvníci Zoo Zlín po jejím otevření?

Zoo Zlín zažila v říjnu úspěch světového charakteru. Narodila se tu tři mláďata vydry obrovské – dvě samičky a jeden sameček. Jsou nesmírně hravá a akční. Bude to velká atrakce pro návštěvníky.

Od roku 2018 je Zoo Zlín jediná zoo na světě, která odchovává vzácné dvojzoborožce indické. Letos je odchov mláďat ještě unikátnější, všechny okolnosti nasvědčují tomu, že odchov se podaří u rodičů.

Za pár týdnů začnou z vaků klokanů vykukovat letošní mláďata.

Atraktivní je také nový výběh pro slony v expozici Karibuni. Sloni mají k dispozici tříhektarovou travnatou plochu, přírodní bahniště, jezírko se sprchou pro koupání a také přístřešek pro krmení a odpočinek.

Samotné Karibuni postupně vzniká na ploše 21 hektarů, zavede návštěvníky do oblasti střední a západní Afriky. Karibuni bude patřit hlavně zvířatům. Lidé sice nebudou procházet mezi výběhy, ale expozice nabídne zážitky z projížďky v loďkách, z cesty safari truckem nebo z přespání v africkém kempu.

Přijde pomoc od státu?

Zoologické zahrady České republiky ročně navštíví 7 milionů lidí. Dle publikovaných ekonomických analýz provoz středně velké zoologické zahrady znamená pro státní rozpočet přínos kolem 250 milionů Kč ročně. Zahrady proto věří, že vláda České republiky pro ně zajistí možnost čerpání dotací z programu Covid 2021. Zdroj: Zoo Zlín