„Autorem návrhu je Marcel Chládek (ČSSD). Nyní nikdo z nás neví, kdy a zda–li vůbec bude projednán poslaneckou sněmovnou. To záleží čistě na ní,“ řekl v pondělí Deníku kroměřížský senátor Miloš Malý (ČSSD), který zároveň zastává i post místostarosty měs­ta.

On sám by prý zavedení státních maturit uvítal. Smysl mají, jejich podoba je ale prozatím nedokonalá a hlavně ekonomicky náročná. „V testech bylo například několik chyb. Třeba na jednu otázku byly správné hned čtyři odpovědi,“ vysvětlil Malý.

Nad stále nejasnou podobou blížících se maturit kroutí řada ředitelů středních škol na Kroměřížsku hlavou.„Neschválení záměru senátory je podle mého názoru zviditelnění některých politiků. Jsem přesvědčen o tom, že když za návrhem stála ČSSD, která má většinu v senátu, jedná se spíše o politický populismus,“ konstatoval ředitel Arcibiskupského Gymnázia Kroměříž Štěpán Bekárek.

Přípravu studentů na zkoušku dospělosti jim prý ale nejasná podoba maturit nijak nekomplikuje.„Jsme na to už za posledních pět let zvyklí,“ konstatoval Bekárek. On sám je prý pro zavedení státních maturit, ale s jistými výhradami. „Měly by doznat zjednodušení, jako je například zrušení státní ústní zkoušky,“ dodal.

Pro jednotnou maturitu je také Radomír Hebnar, ředitel Střední školy obchodu a gastronomie v Koryčanech. „Zvýšila by kvalitu výuky. Není dobře, že podoba maturit je neustále zpochybňována. Měla by být už konečně jasná,“ tvrdí Hebnar.

Stejný ohlas se nese také z kroměřížské Střední školy podnikatelské. „Byl bych pro státní maturitu, protože oddělí zrno od plev. Myslím si však, že je potřeba nastavit jinak její kritéria,“ řekl tamní ředitel Zdeněk Velikovský.

Podoba zkoušky by podle něj měla být odlišná podle kategorie a typu škol. „Je třeba mít ale na paměti, že kvalita výuky se mění podle kantorů. Například když dobrý matematik přejde z jedné školy na druhou, rázem zmíněný předmět na jeho novém působišti žáci umí lépe, než doposud,“ uzavřel Velikovský.

Kroměřížský senátor a místostarosta města Miloš Malý říká v rozhovoru pro Deník: Ze státních maturit nyní těží především zpracovatelské firmy

Budou studenti na jaře skládat státní maturitu či ne? Na otázku zatím nedokáže nikdo s jistotou odpovědět. Ani politici. Minulý týden navíc senátoři schválili návrh na zrušení státních maturit. Deník proto položil pár otázek jednomu z nich, Miloši Malému.

Jste vy osobně, jakožto senátor, pro zavedení státních maturit či ne?

Absolvoval jsem ji, takže nic proti státní maturitě nemám. Před rokem 1989 totiž jiná zkouška dospělosti neexistovala. Co se týče nynější formy, nesouhlasím s tím, jak je záležitost státních maturit převedena do komerční podoby. Jen pouhé rozvezení státních maturit do škol přichází na desítky milionů korun. Doručení testu k jednotlivému žáku pak vyjde na zhruba tisíc korun.

Má tedy podle vás zvažovaná nová podoba zkoušek smysl?

Má, ovšem jejich velkou chybou je obchod, který kolem nich vzniká. Největší užitek tak z nich nyní mají firmy, které se zabývají zpracováním její podoby, dopravou testů do škol a činnostmi kolem. Výsledkem je, že v testech bylo několik chyb. Například na jednu otázku byly správné hned čtyři odpovědi. Své výhody státní maturita má, stejně jako klasická. Ta zase člověka proklepla, zda umí vystupovat, komunikovat a jestli je dotyčný schopen předat dál své znalosti.

Srovnal byste dřívější podobu státních maturit s těmi novými? V čem se zásadně liší?

Před rokem 1989 byla ministerstvem školství stanovena celostátní témata pro písemné maturitní zkoušky z jazyka českého a jednoho cizího jazyka. Tato témata byla prostřednictvím státního rozhlasu odvysílána v přesně stanovený čas a prostřednictvím školního rozhlasu vyhlášena v jednotlivých školních třídách. Navíc se vysílání nahrálo a přepsalo na školní tabuli. Tím se dosáhlo toho, že všichni maturanti dostali témata pro písemnou část ve stejný čas. Ještě si vzpomínám, že každá písemná zkouška se konala jedno dopoledne a pak druhá. Byl to levný a jednoduchý způsob. Odbornou část, včetně otázek, zpracovávaly školy samostatně podle své odbornosti. Nepamatuji si, že by někdy vznikl nějaký zádrhel.