Vedoucích stravovacích zařízení v regionu se shodují na tom, že se za posledních deset či dvacet let jejich nabídka výrazně obměnila. Například Ústřední školní jídelna v Holešově tak nabízí dvakrát týdně výběr ze dvou jídel.

„Myslím, že dnes je ta strava obecně pestřejší a nabídka rozmanitější. Jídla měníme postupně, ale tu změnu systematičtěji pozoruji asi pět let," odhadla tamní ředitelka Milena Michalcová.

Jedním z důvodů změn je také povinné plnění takzvaného spotřebního koše, kterým se musí vedoucí jídelen řídit.

„Na jídelníček zařazujeme nejrůznější věci, fantazii se meze nekladou. Jediné, co nás může trochu přibrzdit, jsou technická omezení. Například nemůžeme dělat smažené hranolky, protože bychom to z provozních důvodů nezvládli. Zařazujeme ale i taková jídla, jako je kuskus nebo pohanka. Dříve jsme vůbec nenabízeli pizzu nebo lasagně, které jsou dnes u našich strávníků velmi oblíbené," pochlubila se Michalcová.

Posun ve změnách školních jídelníčků potvrzuje i vedoucí jídelny ze Střílek Ladislava Hořínková.

„Podle mě se vaří zdravěji. Rodiče na to, co jedí jejich děti, dost dbají. Na jejich žádost jsme zařadili zeleninové nebo luštěninové pomazánky. Pokud to jde, tak vaříme maso co nejméně, protože to bylo jejich přání," říká Hořínková. To v Koryčanech rodiče dětí nemají na vedoucí tamní školní kuchyně žádné konkrétní požadavky.

„Snažíme se co nejméně dělat smažené věci, takže třeba hranolky nebo smažené sýry nevedeme, naopak nabízíme hodně luštěnin a rýže. Od nového školního roku jsme se více zaměřili na čerstvou zeleninu a ovoce," zmínila vedoucí Sylvia Kočířová.

A co vévodí žebříčku neoblíbenosti u dětí? Prý jednoznačně ryby. „Je to škoda, protože jsou zdravé a dobré. Dospělí strávníci je jedí rádi, ale žáci je nechtějí. Je jedno, jestli to je treska nebo pangasius, jediné, čím je potěšíme, jsou rybí prsty. Ty děláme jednou za čas," uzavřela Kočířová. 

JANA PŘIKRYLOVÁ