Jak upozornil třeba mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek, kromě předškoláků se navíc stejný problém týká i prvňáčků.

„Pětiletých dětí a prvňáčků nepřihlášených do mateřské či základní školy bylo v Kroměříži letos osmdesát,“ upřesnil mluvčí.

Většinu z nich se však už radnici podařilo vypátrat.

„Momentálně zbývají jen čtyři děti, které se pracovníkům radničního odboru školství, mládeže a tělovýchovy nepodařilo dohledat a u nichž tedy nevíme, zda do některé mateřské či základní školy nastoupily,“ dodal mluvčí kroměřížské radnice.

V případě, že rodiče své dítě k docházce do školy či školky nezapsali, nejprve je úředníci obešlou dopisem. Většina rodičů pak na výzvu reagovala s tím, že dítě přihlásili do školy v jiné obci nebo městě, mnohdy ale i v zahraničí.

„Některé děti se podařilo dohledat až v Peru, Dubaji, Německu či v Anglii,“ podotkl Jan Vondrášek.

Pro takové zjištění však musí vedoucí odboru vyrazit i do terénu: navštívit uvedená bydliště dětí a v případě nepřítomnosti se třeba ptát i sousedů.

V některých případech pak pracovníkům pomáhaly dokonce i sociální sítě jako jsou Facebook nebo Twitter. Pátrání přitom komplikuje hned několik aspektů.

„Někteří lidé se na adrese trvalého bydliště nezdržují, jindy zase dítě bydlí s matkou, která má už jiné příjmení a žije s novým partnerem, který není otcem,“ povzdechl si mluvčí kroměřížské radnice.

Čtyři děti, které se zatím úředníkům v Kroměříži dohledat stále nepodařilo, mají pak většinou jako trvalé bydliště nahlášenu pouze formálně radnici.

Podobné případy řeší i v menších městech v regionu, například Chropyni.

„K dnešnímu dni máme jedno dítě, o kterém nejsou zprávy. Momentálně je to ve fázi, že ředitelka mateřské školy obeslala rodiče doporučeným dopisem. V případě, že by neoznámili, kde je dítě zapsáno, nebo jej do školky dodatečně nepřihlásili, by jej pak musela nahlásit na sociálně právní ochranu do Kroměříže,“ popisuje chropyňská starostka Věra Sigmundová.

Za porušení zákona rodičům hrozí pokuta až pět tisíc korun.

Samotné školky nový zákon i přes starosti vítají.

„Děti by měly získat nějakou strukturu a pravidla chování, přizpůsobení se kolektivu. Měly by také ukázat, jaké jsou to osobnosti, aby byly připraveny na školní docházku,“ říká třeba Ludmila Kočí, ředitelka kroměřížské ZŠ a MŠ F. Vančury.

Přínos by podle ní měli pocítit i rodiče.

„Nejen děti, ale i jejich zákonní zástupci se naladí na stejnou vlnu s předškolním a posléze se školním zařízením,“ věří ředitelka.
Rodiče to ale mohou vidět jinak.

„Pokud chce člověk nechat dítě doma, myslím si, že je schopen ho připravit na školu stejně dobře, ne-li lépe. Má na něj čas, věnuje se mu celý den,“ míní Lenka Svědínková z Břestu.

Pozitivní vliv předškolního vzdělávání ale nepopírá.

„Pomůže, aby bylo dítě zvyklé na jiné děti, umělo žít v kolektivu. Já měla děti ve školce proto, že jsem byla přesvědčená, že je to pro ně dobré, a člověk taky musí chodit do práce. Teď si myslím, že to špatně, když je nařízeno něco, na co třeba ani nejsou kapacity, školky či učitelky,“ dodává.