Zatímco před devíti lety byla v kurzu halucinogenní droga jménem LSD, dnes už o ni uživatelé tolik zájem nejeví. „Prioritou je hlavně marihuana, extáze a pervitin, který je populární pro snadnou dostupnost produktů na jeho výrobu,“ nastínila kroměřížská kriminalistka.

S moderní dobou se snižuje podle policejních expertů také věková hranice, kdy se s drogou začíná experimentovat. „Běžně nám volávají ze základních škol, že se u někoho objevila marihuana. Dnes už není problém najít ji klidně u žáka šesté třídy,“ podotkl policejní odborník na drogy.

Ti, kteří začínají s marihuanou, se s ní však vždycky nespokojí a chtějí zkoušet nové látky. „Není pravidlem, že k tvrdší droze sáhnou všichni, ale každý, kdo dnes užívá pervitin, začínal s trávou,“ upozornil policista.

Právě pervitin je v dnešní době nejpopulárnější drogou v regionu. Gram této látky se dá pořídit za asi třináct set korun a většinou se užívá ve formě sypkého prášku.

„Někteří si ho ale zavádí nitrožilně, kdy si ho nejdříve ředí například destilovanou vodou. Jsou i tací, kteří si prášek nasypou na alobal, nahřejí si ho a pak inhalují,“ nastínila kriminalistka.

Účinek se dostavuje podle policistů individuálně, hlavní je pro narkomany ale fakt, že je droga povzbudí. „Třeba zrovna pervitin užívali i piloti Luftwafe, kterým v daný okamžik zlepšoval postřeh i motoriku. Útlum však bývá stejně markantní,“ podotkl policista.

Na stejné bázi, jako pervitin, pak působí i takzvaná taneční droga extáze. „Ta je zase běžně dostupná ve formě tablet. Získat ji lze obvykle v klubech nebo na diskotékách. Pervitin je zase výsadou heren. Obecně totiž platí, že každý vařič je zároveň gambler a když jde prodat drogu do terénu, domů se vrací právě přes automaty,“ konstatovali odborníci.

Během uplynulých deseti let se podle zkušeného policisty několikanásobně zvýšil počet těch, kteří si drogy sami vyrábí. „V roce 1995 byli na okrese tři vařiči, kteří byli schopni vyrobit pervitin pro uzavřenou komunitu kolem něj. Dnes je na Kroměřížsku takových lidí stovka,“ vyčíslil kriminalista.

Většina z nich si už ani neuhlídá, komu drogy vlastně poskytují. „Měli jsme tady ale například slečnu, která dealovala a kontrolovala zájemcům občanky, aby jim nebylo méně než osmnáct,“ přiblížila policistka.

Během své praxe se už kriminalisté setkali také s rodiči, kteří přišli policistům pomoci se stíháním svých dětí. „Byla to rodina, kde docházelo k násilnostem ze strany syna a oni už nevěděli, co dělat dál. Bylo to pro ně ale hodně těžké a stálo je to hodně sil. Takových případů je ale málo. Pokud někomu dítě fetuje, svádí to raději na špatnou partu kolem něj,“ vysvětlil odborník.

Podotkl, že žádný rodič však za to, že jeho dítě drogu zkusilo, nemůže. „Jeho vina je ale v tom, že na to třeba přišli a nechali ho, ať na těch drogách i skončí. To už jim vyčítat lze,“ dodal kriminalista.

Právě dostatečný zájem o vlastní potomky je podle oslovených rodičů to nejdůležitější. „Myslím si, že pokud si dětí všímáte, máte šanci jim opravdu pomoci včas. Důležité je se s nimi o této problematice bavit a určitě bych to zařadila i do školních osnov,“ míní například dvojnásobná maminka Jarmila Zakravačová z Jarohněvic.

Besedy, které se ve školách konají jednou za rok, jsou pak podle ní nedostatečné. „Určitě by bylo dobré promítat školákům i více propagačních filmů a přimět je, aby si o drogách více četly. Já bych si například díky knížce My děti ze stanice zoo rozhodně nic podobného nepíchla,“ přiznala s úsměvem Zakravačová.

„Ze zkušeností jiných maminek ale vím, že problémy s drogrami jsou už i na základních školách. Můj dvanáctiletý syn se s nimi naštěstí nesetkal, ale na jiných školách se už objevil i feťák v osmé třídě,“ dodala Zakravačová.