První usmrcení rysího samce zdokumentovali ochránci přírody v květnu. Šlo o rysa Oldu, kterého zraněného a vyhublého odchytili u Huslenek na Valašsku. Rentgen ukázal, že byl postřelen.

„Na zraněného rysa nás upozornil bývalý revírník. Zvíře bylo vystresované a vyhublé, muselo trpět bolestí a hlady,“ komentoval na jaře případ František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) s tím že od roku 2000 šlo o čtvrtého rysa, kterého v Beskydech střelili pytláci.

VIDEO ZACHYCUJÍCÍ MLADÉHO BOBRA V NOVÉM HROZENKOVĚ
(zdroj: Muzeum regionu Valašsko)

Zdroj: Youtube

Další zvíře srazilo v první polovině září u Chvalčova v Hostýnských vrších auto. Třetí mrtvý rys byl v pondělí 28. prosince nalezen na dálnici až u Brna.

Pracovníci Hnutí DUHA Olomouc zvíře identifikovali jako jedince z moravsko-slovenského pomezí, kde probíhá dlouhodobý fotomonitoring velkých šelem.

„Díky unikátní skvrnitosti rysí srsti se tak podařilo samce rozpoznat na několika snímcích,“ uvedl Martin Duľa.

Mladého rysa fotopasti poprvé zaznamenaly loni 25. srpna v Bílých Karpatech nad obcí Nedašov. Posléze jej dvakrát zachytila fotopast na hřebeni Vsetínských Beskyd.

Pokud se potvrdí, že zvíře bylo sraženo, tvořila by celková ušlá vzdálenost toho jedince podle zdokumentovaných záchytů minimálně 130 kilometrů vzdušnou čarou.

„Mladý samec musel v takovém případě překonat mnoho silnic, železnic a hustě obydlená území. Jeho putování však bohužel skončilo na dálnici u Brna,“ poznamenal Duľa.

Mladí rysí samci jsou podle ochránců přírody schopní přesunů na velké vzdálenosti. Popisovaný případ by nebyl ojedinělým. Ukázkou úspěšného přesunu přes Moravskou bránu byl v minulosti například rys Kryštof, který dva roky pobýval na území Moravského Krasu.

Vzdušnou čarou činila vzdálenost mezi místem narození rysa Kryštofa a jeho novým teritoriem přibližně 122 kilometrů. Rys sražený u Chvalčova v Hostýnských vrších se zase narodil v centrální části Moravskoslezských Beskyd.

DAŘÍ SE VLKŮM, PŘIVÁDĚJÍ NA SVĚT MLADÉ

Rys není jediným chráněným zvířetem, které se v našem regionu vyskytuje. Příroda Beskyd i Javorníků svědčí rovněž vlčím smečkám. Dokazuje to fakt, že chráněné šelmy v obou oblastech přivádějí na svět mláďata.

V Javorníkách na česko-slovenském pomezí se malá vlčí smečka usadila v roce 2018. Vlčata se zde narodila vloni a rozmnožování vlků tady ochránci přírody potvrdili také o rok dříve. Mladé přivedla vloni na jaře na svět také vlčí smečka, která se před několika lety usadila ve Slezských Beskydech na česko-polském pomezí.

V HROZENKOVĚ ZIMUJE BOBR

Dalším z chráněných tvorů, jež se na Valašsku vyskytuje již poměrně dlouho, je bobr evropský. Do regionu se dostal z jiných částí Moravy proti proudu řeky Bečvy a postupně kolonizoval nejprve Rožnovskou a pak i Vsetínskou Bečvu.

„Typické okousané stromy už dnes nalezneme i na říčce Senici. Na horní toky se vydávají především mladí jedinci, kteří si hledají nová teritoria a na zimu i zdroje potravy – mladé porosty vrb, olší a topolů. Běžně konzumují větve až do průměru šesti centimetrů,“ uvedl zoolog Muzea regionu Valašsko Zdeněk Tyller.

Bobrů podle něj na Valašsku není mnoho.

„Jejich populaci rozhodně nepřispěly ani nedávné otravy na řece Bečvě pod Valašským Meziříčím, kde se nachází na úseku mezi Chropyní a Skaličkou,“ poznamenal zoolog.

Počátkem zimy zachytil Zdeněk Tyller pomocí fotopasti mladého bobra v Novém Hrozenkově.

„Není to poprvé, co se v této oblasti bobr usadil, okusy byly v minulosti i v sousední Karolince, avšak takto na toku téměř v obci je to výjimečné. Stalo se tak pravděpodobně proto, že je zde několik menších kamenných jezů, které zadržují vodu a má zde potřebnou hloubku i klidnější vodu,“ vysvětlil Tyller.

Podle jeho slov jsou také bobři schopni se na horních tocích přemisťovat i přes hřebeny hor do dalších povodí. Příkladem je sražená stará samice bobra v katastru Horní Bečvy na hlavním tahu na Slovensko poblíž odbočky na Bílou.

„Klidně mohla přecházet mezi povodím Rožnovské Bečvy a Bílé Ostravice, avšak tato komunikace se jí stala osudnou. Samice se po vypreparování stane součástí sbírek Muzea regionu Valašsko,“ uvedl Zdeněk Tyller.

KRAJ VYPLATÍ ZA ŠKODY PŘES TŘI MILIONY

Výskyt zvlášť chráněných živočichů však s sebou nese i jedno úskalí. Jsou jím škody, které zvěř způsobí. Ty v posledních letech ve Zlínském kraji narůstají. Na podzim vyplácel krajský úřad čtyřem chovatelům dohromady 64 tisíc korun jako náhradu z ovce potrhané vlky.

„Další škody vyčíslené na 2 460 korun, a to na ovocných stromech, napáchali bobři evropští,“ sdělila statutární náměstkyně hejtmana Hana Ančincová, zodpovědná za oblast životního prostředí, zemědělství a venkova.

Náhrady škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy proplácí krajský úřad na základě ustanovení zákona, zdrojem financí je státní rozpočet. V roce 2018 kraj proplatil celkem 649 990 korun. V roce 2019 již celková proplacená částka činila 2 436 302 korun. Vloni pak podle Ančincové kraj vyplatil 3 121 001 korun.