Spor o pravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského jakožto příběh české kultury představuje výstava, kterou si mohou návštěvníci Knihovny Kroměřížska ode dneška prohlédnout ve vestibulu.

„Rukopis královédvorský nalezl 16. září 1817 Václav Hanka ve Dvoře Králové nad Labem. Obsahuje část cyklu hrdinských skladeb o Češích od pohanských dob po 13. století a o jejich vítězstvích nad nepřáteli a také drobné, zvláště milostné písně,“ představuje rukopis průvodní text výstavy.

O Rukopisu zelenohorském se návštěvníci zase dočtou, že místem jeho údajného nálezu byl zámek Zelená Hora. Obsahoval fragmenty o Libuši a staročeských sněmech. Právě tento rukopis byl Josefem Dobrovským ihned po doručení do Vlastenského muzea roku 1818 označen za podvrh. Tím začal spor, který se táhne v podstatě až dodnes, přestože hlasů podporujících jejich pravost značně ubylo.

Za výstavou stojí pracovníci Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. „Nabídku uspořádat výstavu od Akademie věd jsme využili už poněkolikáté. Zaujalo nás samozřejmě téma, protože oba Rukopisy jsou zajímavé perly. Ačkoli byla jejich pravost vyvrácena, mají stále svou hodnotu. Tu spatřuji například v národním sebeuvědomění Čechů,“ uvedla knihovnice Kamila Brablíková.

David Stypka a Bandjeez
David Stypka a Bandjeez zahrají v Kroměříži

Ačkoli po většinu devatenáctého století byly rukopisy přijímány jako pravé, na konci století se utvořilo silné uskupení odborníků kolem Masaryka, které předložilo silné argumenty o nepravosti rukopisů. Přesto ještě trvalo, než tento názor v české společnosti převážil.

Návštěvníci se na několika panelech dočtou nejen o historii rukopisů, ale především o průběhu sporu o jejich pravost, o jejich vlivu na českou kulturu i o jednotlivých osobnostech, které do sporu vstupovaly. Nechybí ani malá ukázka z obou textů. Výstavu doplní také knihy o rukopisech, které má knihovna k dispozici.

„Lidé se mohou začíst do překladu Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Další kniha, která se k nim vztahuje, představuje vznik, styl a básnickou hodnotu staročeské orální historie,“ prozradila Kamila Brablíková.

Na zájemce čekají také bonusové materiály na internetových stránkách Akademie věd, například grafické materiály, odkazy na populárně-odbornou literaturu nebo i vědomostní kvízy pro středoškolské a dospělé publikum. Výstava potrvá do 31. ledna.