Účastníci mezinárodní konference o dopravě na střední Moravě, která se včera konala v Luhačovicích, však dokončení stavby považují za nezbytné.

Na včerejším setkání upozornili na nutnost realizovat i další výstavby. To se týká rychlostních silnic na trase Otrokovice – Uherské Hradiště a Hulín – Fryšták, modernizace železniční trati Otrokovice – Zlín či prodloužení Baťova kanálu až do Kroměříže.

Jestliže plánovaná výstavba zmíněných dopravních cest se prozatím nezdá být zásadním způsobem ohrožena, poněkud jiná je aktuální situace u zmiňované páteřní silnice mezi Zlínem a Otrokovicemi. Kvůli nedostatku financí ve státním rozpočtu totiž hrozí pozastavení jejího rozšiřování v úseku Zlín - Malenovice.

Takový scénář ale kraj odmítá. „Silnice musí být co nejdříve dobudována bez ohledu na rozpočet. Není možné ji nadále zanedbávat, už tak nelze její současný stav nazvat jinak než ostudou,“ nebere si servítky statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš.

Náměstek ministra dopravy Ivo Toman, který byl konferenci také přítomen, prý steskům na praktickou neexistenci neexistenci dopravní infrastruktury na Moravě rozumí. „Je to opravdu velký problém. Chceme-li nadále udržet fungující exportní ekonomiku v celé zemi, bez dálnic to nepůjde,“ přiznal Toman.

Peníze na jejich výstavbu ale v aktuálně projednávaném návrhu rozpočtu chybí. Pro ministerstvo dopravy je v něm vyčleněna částka ve výši zhruba 50 miliard, což je o takřka polovinu méně než v předchozích letech.

Pakliže vládou a poslaneckou sněmovnou současná podoba návrhu projde, velká část dopravních staveb bude muset být pozastavena nebo se nezahájí vůbec.

S tím podle Tomana jeho resort zásadně nesouhlasí. „Potřebujeme navíc alespoň necelých 10 miliard. Jestli je nedostaneme, pak například výstavba silnice mezi Zlínem a Otrokovicemi bude nejspíš příští rok pozastavena,“ připustil Toman s tím, že se ministerstvo pokusí udělat vše proto, aby tomu tak nebylo. „Na tuto komunikaci ale potřebujeme najít dalších 458 milionů,“ ozřejmil Toman.

Závěry, ke kterým účastníci konference dospěli, jsou shrnuty v takzvané Luhačovické výzvě, která bude adresována jak premiérovi, tak i ministrovi dopravy. Její součástí není jen požadavek výstavby výše zmíněných dopravních komunikací, ale též doporučení některých systémových opatření ministerstvu dopravy.

„Požadujeme zejména stabilitu rozpočtů státního fondu dopravní infrastruktury nebo zmírnění technických požadavků na výstavbu silnic a dálnic, čímž by došlo k jejich zlevnění,“ vyjmenoval Libor Lukáš.

Na neexistenci těchto opatření dlouhodobě doplácí také střední Morava včetně Zlínského kraje. „Tento region má přitom právo na kvalitnější dopravní dostupnost. Bez ní se v něm nebudou tvořit nová pracovní místa a také jeho ekonomický potenciál neporoste vzhůru,“ objasnil Lukáš.

Souhlasí s ním i hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. „Z Moravy jde ve srovnání s jinými částmi republiky do státního rozpočtu více peněz, než se z něj pak vrací zpět,“ upozornil na nepříznivý trend, který se týká i dopravních staveb, Mišák.

Zajímavé srovnání v tomto ohledu nabídl člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.

„Zatímco Belgie disponuje 57 kilometry dálnic na 1000 kilometrů čtverečních a Německo 34 kilometry, v České republice je to jen 15 kilometrů. Na Moravě je toto číslo ještě nižší,“ poukázal Zahradník.

Nebude-li nejen dálnic, ale například i vysokorychlos­tních železnic ve Zlínském kraji a potažmo na celém našem území více, bude to podle jeho slov znamenat mimo jiné nižší růst hrubého domácího produktu. „Jednoduše se tím stát bude okrádat o stovky miliard korun,“ zdůraznil ekonom.

Další jednání vlády o státním rozpočtu na příští rok, jehož součástí bude znovu i požadavek ministerstva dopravy na zvýšení finančního příspěvku na výstavbu a opravu silnic a dalších komunikací, se uskuteční příští týden. Jeho výsledek zatím ale není možné předjímat.