„Pokles návštěvnosti památek ve Zlínském kraji je zhruba třetinový. Nejvíce trpěl Buchlov,“ prozradil Petr Šubík, ředitel Územní památkové správy v Kroměříži s působností pro Zlínský, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj.

V loňském roce se NPÚ v rámci Zlínského kraje staralo ještě o Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Jeho správu si však letos na jaře převzal definitivně do svých rukou vlastník Arcibiskupství olomoucké. Pro NPÚ to znamená ztrátu zhruba 45 až 50 tisíc návštěvníků ročně.

Jak se projevila pandemie onemocnění covid-19 do návštěvnosti památek ve Zlínském kraji?Petr Šubík, ředitel ÚPS v KroměřížiZdroj: Národní památkový ústav

Celorepublikový propad návštěvnosti je v tomto roce zhruba 30 procent. A památky ve Zlínském kraji nejsou výjimkou. V rámci našich památek na celé Moravě a Slezsku, těch je v úhrnu 25, tvoří tento propad zhruba ztrátu půl milionu návštěvníků. Největší propad jsme nezaznamenali ve Zlínském kraji, ale v Lednici, kde byl propad více než 120 tisíc návštěvníků.

Kde tedy v rámci Zlínského kraje zasáhla pandemie nejvíce?

Buchlovická, vizovická zahrada i Květná zahrada. Takový pokles nezaznamenala. Lidé chodili například do Květné zahrady i během některých mírných opatřeních vlády. Největší propad, co do návštěvnosti, je v tuhle chvíli v Buchlově, což je uzavřený areál. Tady návštěvnost klesla na nějakých 67 procent loňské návštěvnosti. Ale jak říkám, není to výrazný rozdíl, anomálie, oproti ostatním – nejen zlínským – památkám.

Neznamenalo tedy uvolnění vládních restrikcí nájezd turistů do památek?

Do poloviny roku byly hrady, zámky v minusu. V červenci a srpnu, protože se uvolnila všechna opatření, jsme na všech objektech zaznamenali zvýšenou návštěvnost. Čísly byly dokonce vyšší než v loňském roce. Lidé totiž zůstávali tady v České republice. Září už pak bylo opět slabší, protože se opětovně začaly objevovat nové restrikce a rostl počet nakažených.

Došlo, opět v souvislosti s koronakrizí, ke zrušení mnoha akcí a pronájmů?

Letošní rok je opravdu ve znamení zrušených akcí. Vše začalo už na Velikonoce. Všechny památky jsme vyzdobili. Chtěli jsme návštěvníkům hrady a zámky na Velikonoce otevřít. Ale všechno to padlo. Omezovaly se akce, počet účastníků se snižoval. Například u svateb to bylo nejprve na 30, pak na 10 lidí. Velké akce nejprve na 1000 lidí, pak na 500. Neměli jsme letech v nájmech filmování, konference a další pronájmy. Všechny vánoční akce jsou rovněž zrušeny. Například na Buchlově, kde je každoročně akce „Na Štěpána otevřená brána“ Je to znatelný pokles jak v návštěvnosti, tak ve výnosech. A opět mohu jen potvrdit, že je to celorepublikový problém.

Odložily se některé akce, filmování, svatby na příští rok?

V tuto chvíli nemáme dohodnuto na příští rok nic. Co bude příští rok nikdo neví. Budeme si přát, aby situace byla lepší a už se neopakovalo to, s čím se potýkáme v těchto dnech.

Dostáváme se k dodržování hygienických opatření. Jak moc pro vás bylo nákladné dodržovat hygienická opatření?

Dodržování zvýšených hygienických opatření je standardní na všech institucích. Do dnešního dne se za nejrůznější stojany, dezinfekce, roušky a další vydalo zhruba 930 tisíc korun (údaj je za 25 památek pod správou NPÚ na území Moravy a Slezska). To je téměř milion korun navíc. Ale je to o bezpečnosti návštěvníků, zaměstnanců. Zdraví je na prvním místě. Musíme se s tím nějak poprat.

Zvýšení hygienických opaření je o tom přístupu každého člověka. A my to budeme nabízet v jisté formě dál. Chtěli bychom pokračovat v dezinfikování těch povrchů tak, jako nyní. Co bude, jak to bude, zda budou další opatření, teď nikdo neví. Nebyla to však jen dezinfekce a roušky, přidružené náklady pro nás byly i omezení počtu návštěvníků na jedné prohlídce. V jednu chvíli jsme mohli mít na jedné prohlídkové trase jen 10 osob. V interiérech jsme dle platných opatření vyžadovali roušky a rozestupy mezi lidmi.

Měli jste v letošním roce nějaké významné investice? Případně vás nějaké ještě čekají?

V létě to byly drobné záležitosti v hodnotách 100 až 200 tisíc. Restaurování mobiliáře, opravy střech. Na konci roku však rozběhneme rozsáhlou opravu kolonády v Květné zahradě v Kroměříži. Je to jedna z největších kolonád, měří 244 metrů. Opravy by měly stát 20 milionů korun. Rekonstruovat se bude pochůzková část kolonády a kamenné prvky, které jsou teď v havarijním stavu. A zahájíme též opravu střech na Buchlově. Včetně elektroinstalace. To by měla být investiční akce za 16 milionů.

Je to sice předčasné a všichni doufáme, že taková situace nenastane, ale jak moc velká rána by pro NPÚ byla takzvaná třetí vlna? Pokud by zasáhla do návštěvnické sezony.

Zásadní problém, protože to gró NPÚ jsou vlastní výnosy. V rámci Moravy a Slezska, to vychází zhruba tak, že 150 milionů si vyděláme vlastními výnosy z návštěvnosti a pronájmů a zhruba 120 až 130 milionů je dotace od státu. Větší část tedy tvoří vlastní výnosy. A pokud dojde k výraznému propadu, tak budou muset přijít úsporná opatření. Případně jednání s Ministerstvem kultury, naším zřizovatelem, o případném navýšení dotace na zajištění nezbytného provozu.

V letošním roce získalo NPÚ v Kroměříži budovu, která by se v budoucnu měla stát „sídlem NPÚ pro Moravu“. V jaké fázi je její oprava?

Od té doby, co byl zastupitelstvem v Kroměříži schválen prodej, došlo v katastru nemovitostí k převodu nemovitosti. Obratem jsme udělali poptávkové řízení na zaměření celého objektu a to jsme také ke konci října obdrželi. Dodavatelé zaměření například zjistili, že v přízemí byly dvě místnosti civilního skladu na CO, objevili samostatný únikový východ, který je však nyní zasypán. Máme tedy podklady pro projekt. Výběrové řízení na projektanta by mělo proběhnout v příštím roce. A v roce 2022 nastane samotná realizace oprav. Vše se však bude odvíjet od dotací.

Existuje tedy nějaký termín, do kdy má být hotova oprava v současné době naprosto zdevastované budovy?

V tuto chvíli nemám k dispozici vůbec žádný termín. Záleží to hodně právě na rozpočtu, jak jsem uvedl. V letech 2022 až 2023 bychom chtěli alespoň část budovy zrekonstruovat tak, aby ji bylo možné užívat, protože nám končí na konci roku 2024 smlouva o pronájmu s Arcibiskupstvím olomouckým na kroměřížském zámku a chtěli bychom se tedy již k tomu roku stěhovat. Bude to pro nás navíc finanční úleva asi jednoho milionu korun ročně, který vyplácíme za nájem na zámku. Tyto prostředky pak budeme moci realizovat jinde, například při opravě nějaké památky.

Petr Šubík
Absolvent Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě, fakulta ekonomická. Pracoval na pozicích úvěrového pracovníka v České pojišťovně, dále jako pracovník obchodních a ekonomických analýz pro firemní klientelu v Komerční bance, jako vedoucí oddělení controllingu ekonomického odboru statutárního města Zlína. Od roku 2006 pracuje v Národním památkovém ústavu (dále jen „NPÚ). V letech 2006 – 2012 byl provozně ekonomickým náměstkem NPÚ, územního odborného pracoviště v Kroměříži v rámci územní působnosti Zlínského kraje. Od roku 2013 byl náměstkem ředitele NPÚ na Územní památkové správě v Kroměříži, která zajišťuje provoz a správu státních hradů a zámků a jednu technickou památku v rámci své územní působnosti na celé Moravě a Slezsku. Od 1. 7. 2018 je ředitelem Územní památkové správy v Kroměříži s působností pro Zlínský, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Zdroj: NPÚ

FOTOGALERIE

Květná zahrada Kroměříž

Budova na Hanáckém náměstí

Hrad Buchlov