Roman Hoza se v rozhovoru také rozpovídal o tom, na čem by se podle něj mělo více pracovat a jaké by město mělo mít ambice. „Měli bychom dělat všechno proto, aby z Hulína a celého Zlínského kraje jednou bylo nové Silicon Valley,“ hlásí hrdě starosta.

Jak byste popsal Hulín a jeho obyvatele?

Hulín je specifický tím, že leží mezi dvěma aglomeracemi – Kroměříž a obecně Kroměřížsko a pak Holešov a Holešovsko. A uprostřed mezi nimi je Hulín se svými městskými částmi. Tudíž v podstatě nemáme žádnou spádovou oblast. Město je tak trochu izolované. Zároveň jsem měl vždy tak trochu tendenci říkat, že Hulín je pomyslná „ložnice okresu“ – protože místní lidé, kteří tady nepracují, odjíždějí pryč a přijedou se zpátky jen vyspat.

Na hody do Hulína přijel Deník, Kondice i virtuální laboratoř
Na hody do Hulína přijel Deník, Kondice i virtuální laboratoř

Co se s tím dá dělat?

Snažíme se pracovat na tom, aby tady byly nějaké služby a hlavně vyžití ve volném čase. Proto třeba rozšiřujeme sportovní areál, loni se třeba vybudovala bajková dráha a teď dále chystáme i nový pumptrack. Pracujeme tedy na tom, aby ve městě fungovala i nějaká nástavba - je to sice všechno mnohem menší než třeba v nedaleké Kroměříži, ale je to tady. A to je důležité. Nedám zároveň dopustit na to, že máme zpracované strategické rozvojové dokumenty, se kterými neustále pracujeme. Nedíváme se totiž jen na horizont jednoho volebního období, ale snažíme se na všechno nahlížet z dlouhodobého hlediska. Prostě dopředu víme, na čem chceme a budeme pracovat. Stejně tak máme i plán na smart city. A to jako jedni z mála a zároveň jedni z prvních.

Před rokem jste Deníku řekl, že lidé už jsou hrdí, že pocházejí z Hulína. To pořád platí?

Mám pocit, že ten trend takový opravdu je. Tak jak se za to lidé dříve styděli, tak teď už je to podle mě pryč. Město na sobě udělalo kus práce a občané vidí, že tady máme i to, co jinde není. Například od devadesátých let třeba držíme dětské jesle, které všude jinde dávno zrušili. Stejně tak máme pořád letní kino. Drželi jsme ho i v dobách, kdy se jinde letní kina zavírala. Není to sice levná záležitost, ale snažíme se celý areál využívat i pro další akce. A lidé to postupně zjišťují a jsou za to rádi. Pro město je hrozně důležité, aby se jeho občané nestyděli říct, že se narodili nebo bydlí v Hulíně.

Odcházejí lidé z Hulína pryč?

Obecně se dá říct, že mladí lidé zůstávají ve větších městech, kde předtím studovali. Což je samozřejmě škoda, ale je nutno dodat, že to je problém celého Zlínského kraje. Měli bychom se zaměřit na to, aby mladí lidé zůstávali v našem kraji a po škole neodcházeli. Musíme zlepšit dopravní obslužnost - dálniční síť, to samé pak vysokorychlostní internet. Proč by tady měli chytří lidé zůstat a pracovat, když pro to nemají podmínky a je pro ně problém se tady připojit na rychlý internet? A stejně tak je to i silnicemi. Měli bychom mít dálnice jak silniční, tak i datové. Zároveň bychom měli všichni dělat maximum pro to, aby z Hulína, respektive z celého Zlínského kraje, jednou bylo nové Silicon Valley.

Klub café bar Hulín "Whisky a Rum bar".
Je libo whisky nebo rum? Tady pijí hulínští gentlemani

Město může stavět i na tom, že je geograficky dobře umístěno. Z Hulína je to všude kousek…

V tom máme obrovskou výhodu. Dopravní dostupnost i obslužnost je tady dobrá. Všechny vlaky se nám tady křižují na čtyři směry, dálnice pak na tři směry. Dojíždět do Brna do práce už dneska není žádný velký problém.

Nemůže být naopak nevýhodou to, že centrem města neustále proudí auta?

Pořád tady vede silnice první třídy, takže je jasné, že auta tudy budou jezdit. Samozřejmě je možné jet i alternativně po dálnici. Opravdu velký problém, který jsem viděl i na vlastní oči, jsou kamiony, které přes Hulín navádí navigace. Ona jim totiž hledá automaticky nejkratší trasu a tak je nutí sjet v Kroměříži z dálnice, jet na Hulín a potom se znovu napojit na dálnici do Zlína. A to je naprostý nesmysl. Jenže pro ně je to často výhodné i z toho důvodu, že tady nemáme mýtnou bránu a oni tak tímhle manévrem uspoří nemalé náklady. Navíc tomu nahrává i fakt, že na dálnici je to nešikovně značené.

Co je vašim největším úspěchem za toto volební období?

V podstatě celé volební období bylo poznamenáno covidem. Takže se rozhodně nedá říct, že bychom dosáhli nějakých veleúspěchů. Pracovat se ale musí pořád a pořád také máme nějaké plány – třeba že začneme opravovat naši Sokolovnu. Kvůli covidu a ekonomické situaci se to ale celé oddálilo a ještě se ani nezačalo, což mě opravdu mrzí. Původně jsme totiž plánovali, že by letos už mohla být otevřena. Místo toho ale budeme rádi, když letos vůbec začneme.

Lidi také často zajímají třeba chodníky. Protože kolikrát člověk někde na dvaceti metrech čtyřikrát zakopne nebo když stoupne na kachličku, tak mu voda vystříkne až po pás - a to je reálně to, co lidi opravdu štve, jelikož na to narážejí dennodenně. Já ale zase říkávám, že nejen chodníkama je člověk živ, je třeba se proto po dlouhých letech podívat právě i na tu naši Sokolovnu, která má bohatou historii a také architektonickou hodnotu.

Budete v letošních volbách znovu kandidovat?

Budu.