Je těžká doba. Dotkne se to investic obce?
Investice jsme nezastavili. Obec tady není proto, aby shromažďovala peníze. Má dělat vše pro blaho lidí. A to tady myslím všichni chápeme. Ale je pravda, že snížení rozpočtového určení daní i výpadek z příjmu neuskutečněných zahrádkářských výstav bude znatelný.

Jaký je tedy obecní rozpočet na tento rok?
Máme plánovaný vyrovnaný rozpočet. Splátky velkého úvěru splácíme z úspor. Nemyslím si ale, že by měly obce všeobecně – a to se týká i nás – přestat investovat. To by bylo pro ekonomiku likvidační. Větší investice ale bez dotací nejsme schopni realizovat. Máme 400 obyvatel. Největší akcí je teď výstavba komunitního centra, kterou řešíme už od roku 2016

Po vítězství v prvních volbách jste nestanul včele obce, ale pouze v zastupitelstvu. Proč?
Necítil jsem se na to. Chtěl jsem si tu práci osahat. Což vás, jak jsem později zjistil, na pozici starosty vůbec nepřipraví.

Jaká je tedy práce starosty?
Moje představa byla taková, že v pondělí a středu tady budu sedět a zbytek týdne budu lítat s klukama a starat se o vzhled a údržbu obce. To tak vůbec není. Starosta je de facto úředník, který neřeší nic jiného než papíry a papíry. Když už jsem s klukama – a to mě baví - tak pak se stejně večer zavřu na úřadě a musím udělat papíry.

Zatím vám to doma prochází?
Doma mi to zatím trpí. Práce starosty totiž není práce s pevnou pracovní dobou. Člověka to musí bavit. Musí být zvyklý jednat s lidmi. Když jsem nastoupil, snažil jsem se všem vyjít vstříc . Ale sto lidí, sto různých názorů. Stejně bude někdo naštvaný. Takže spíš jen hledáme kompromisy.

Jak dlouho trvalo to vystřízlivění, že nelze vyjít vstříc všem?
Tři roky. Asi jsem v tomto natvrdlý. Jel jsem dokonce o víkendu pro mléko ve slevě, vezl majitele zvířete za veterinářem. Starosta nemá pracovní dobu. Pracuje 24/7. Nemůžu v šest hodin večer vypnout telefon. Některé věci jsou ovšem absurdní. Když řešíte, že sousedovic kočka chodí na vaši cizí zahradu vykonávat potřebu. Ale beru to s humorem a nadhledem. A zatím mě to stále baví. Mám nějakou vizi. Je to práce až tak do 80 let.

Co je horší – práce s lidmi nebo byrokracie?
Takovou otázku jsem ještě nikdy nedostal. Hodně mi pomáhá paní hospodářka. Ale i přesto je asi papírování horší. Uvedu jeden příklad. Potřebovali jsme pořídit klimatizaci do místního obchodu. Myslel jsem si, že koupíme nějakou klimatizaci za 30 tisíc korun a bude vyřešeno. Mýlil jsem se. Přišel projektant a napočítal pořízení a instalaci na 100 tisíc korun. To mi spadla čelist. Podali jsme proto žádost o dotaci. A pak nám přišla zpráva zpět s tím, co máme všechno doplnit. Například jaký bude použit spojovací materiál, technické parametry konzole, technické parametry klimatizace. Já tady tyto informace nevím, zvláště když ještě nebyla ve výběrovém řízení vybrána firma, která měla projekt realizovat. A to je dotace na sto tisíc korun. Nemám rád zbytečné papírování. Všude slyšíme jen digitalizace, ale veřejná správa v tomto případě hodně zaspala. Podání žádosti je digitálně, ale pak vše stejně řešíte písemně. A to je pak kopie pro kopii.

Proč jste vlastně vstoupil do komunální politiky?
Vždy mi vadilo, když jsem přišel do hospody a každý říkal, co všechno dělá vedení obce špatně. Nikdo to ale nechtěl řešit oficiálně. Jen si postěžoval v hospodě. A já říkám, že kdykoliv něco chci dosáhnout, musím se toho účastnit. Mám vizi, kam tu obec směřovat a to snad lidi v obcí oceňují.
Nebo jsem naivní a nikdo nechtěl starostu dělat, tak to padlo na mě. Já se do práce i po těch sedmi letech těším.

To mají Věžky štěstí, že to nakonec „padlo na vás“, jak říkáte.
Obec se někam rozvíjet musí. Jinak lidé odejdou a z obce zůstane takové muzeum. Musím ocenit naše zastupitelstvo, které se, byť tomu předcházejí někdy několikahodinové debaty, dokáže vždy domluvit. Máme mladé zastupitelstvo, navíc ze sedmi lidí jsou zde 4 ženy a to někdy ten mužský pohled usměrní i na jiné důležité věci. Spolky fungují velmi dobře.