Samuel se do Česka dostal pomocí projektu Evropské unie, když doma dokončil studium žurnalistiky. „Přijel jsem do Holešova loni v září. Projekt v rámci programu Erasmus zahrnuje rok dobrovolnické práce v organizaci i v zemi podle vlastního výběru. V mém případě tedy v holešovském TyMy,“ popsal.

„Když jsem zkontaktoval organizaci, která měla najít vhodný projekt, nabídli mi právě tento. Pravda je, že Česká republika nebyla mou první volbou, jakmile jsem se o tom ale dozvěděl, okamžitě jsem chtěl dobrovolnický rok strávit tady,“ uznal. A nakonec si tu oblíbil nejen jídlo. „Prožil jsem tu skvělý rok, naučil jsem se mnoho o místní kultuře i lidech. Opravdu jsem si tuto zemi zamiloval, tenhle region je skvělý a oblíbil jsem si i jídlo, které je docela odlišné od španělského. Například obvykle nebereme polévku jako součást hlavního jídla,“ podotkl.

Ne vždy to tu pro něj ale bylo jednoduché. Nejtěžší zkouškou pro něj byly zimní měsíce. „Důležitost polévek jsem pochopil v zimě, což bylo to nejhorší, co jsem tady zažil. Pocházím z horkého města, ale ani v zimě tam teplota neklesne pod patnáct stupňů nad nulou. Zima v Holešově, kde bylo skoro každý den minus patnáct, pro mě byla opravdu studená,“ přiznal Samuel.

Sníh a nízké zimní teploty mu dělaly velký problém. S TyMy centrem se dostal i na hory, kde stál poprvé v životě na lyžích. „Na druhou stranu to nejlepší, co si odtud odvezu, je to, jak umí lidé ze zimy těžit. Znají zimní sporty jako lyžování nebo bruslení na ledě. Vědí, jak si studenou zimu užít,“ míní Španěl.

Chlapce ze stotisícového města Holešov ze začátku překvapil. „Než jsem přijel sem, moje vnímání měst bylo jiné. Město pro mě znamenaly vysoké budovy a velká populace. Když jsem přijel do Holešova, myslel jsem si prvně, že to je vesnice. Zjistil jsem ale, že má vše, co dobré město potřebuje,“ vyjádřil se.

V TyMy centru učil děti španělštinu a pomáhal při většině akcí. „Holešov je příjemné město, tiché, s několika obyvateli, kteří tě zdraví na ulici a vědí o tobě. Jsou tu i krásné památky jako zámek, synagoga, náměstí nebo zámecká zahrada. Ty mě fascinovaly,“ říká dobrovolník.

Během roku Samuel cestoval jak po okolních státech, tak Zlínském kraji. „Mnoho odpolední jsem strávil v kroměřížských zahradách, byl jsem v aquaparku v Uherském Hradišti, jedno z nejlepších jídel vůbec jsem jedl ve zlínské restauraci a poznal jsem i malé vesnice jako Halenkovice,“ vyjmenoval. Nejvíce ho však uchvátilo známé poutní místo. „Jeden z nejkrásnějších výletů a to nejlepší, co si ve vzpomínkách ponesu, je moje návštěva Hostýna, kostela v horách. Viděl jsem z rozhledny hory, kostel a všechen ten sníh na pozadí. Ten výlet jsem si užil a ještě jsem se tam několikrát vrátil,“ vzpomíná.

Co mu za rok jeho pobytu také neuteklo, byl kontakt s místními lidmi. Vnímá dokonce rozdíl mezi Čechami a Moravou. „Pokud chci být realista, myslím, že je potřeba vidět rozdíl mezi dvěma hlavními regiony, tedy Čechami a Moravou. Lidé na Moravě mají větší snahu ti pomoct, jsou vděčnější a vzdělanější než lidé z Čech. Možná je to ale jen můj pohled. Poznal jsem tu skvělé přátele,“ vylíčil Samuel. „Samozřejmě se sem vrátím, ale rozhodně ne v zimě,“ smál se.

Teď už se ale těší zpět k rodině, na malou neteř a svého psa. „Máme štěstí, že žijeme ve společnosti sociálních sítí. Jsme v kontaktu skoro každý den, ale přesto mi chybí,“ svěřil se.

A co řekne o Česku kamarádům doma? „První, co bych chtěl zmínit, je Evropská dobrovolná služba. Myslím, že to je skvělý projekt, který dává mladým lidem šanci poznat cizí země, nové lidi i kultury,“ plánoval. K Holešovu má však také co říct. „Holešov je krásné město. Je to čistý příklad české kultury a celé země. Je jasné, že hlavní město je turisty nejvíce navštěvované, ale je tu mnoho měst, která vám více ukážou, co tahle země může nabídnout,“ uzavřel své vyprávění Samuel Tebar Serrano.