„Inspirujeme se takzvaným daltonským plánem, ale nejedeme striktně podle něj. Všechny alternativní školy totiž vycházejí z malotřídních škol," vysvětluje tamní ředitelka Jitka Řeháková.
Po vstupu do školy na mě dýchne příjemná atmosféra a to jsem ještě neviděla žádné třídy. Chodby jsou barevně vyzdobené a všude jsou otevřené dveře.
Vstupuji do první třídy, kde právě osm dětí má matematiku. Zrovna procvičují sčítání a odčítání. Mají před sebou papír, který je rozdělený na čtverečky, a na nich jsou napsané příklady. Na hromádce před sebou zase mají nastřihaný obrázek a na druhé straně mají příklad.
Všichni se soustředí a pečlivě k sobě dávají čtverečky a skládají obrázek. Pak paní učitelka vyhlašuje přestávku.
„V naší škole nezvoní. Držíme se samozřejmě rozvrhu, ale pokud trochu přetáhneme, tak se nic neděje, potom dám dětem delší přestávku. Je důležité, aby byly odpočaté, ale zase to nepřeháníme. Musíme stihnout stejné učivo jako každá jiná škola," tvrdí mi Hana Mrhálková.
Děti si během přestávky hrají na koberci, potom už začíná hodina čtení. Odcházím do další třídy, tentokrát je to spojená čtvrtá a pátá třída. Otevřu dveře a v lavicích nikdo, jen na tabuli visí mapy. Teprve až vstoupím do třídy, vidím, že jsou všichni vzadu ve třídě na koberci a opakují si vlastivědu.
Uprostřed sedí paní učitelka a dává zeměpisné otázky tomu, kdo je ze dvou týmů právě na řadě. V každém jeden žák zapisuje plusové nebo trestné body.
Na úplný závěr návštěvy mířím do druhé a třetí třídy, kde zrovna probírají matematiku.
„Většina lidí se lekne, když se řekne malotřídní škola. Mají představu, že učitel se nevěnuje těm schopným žákům, ale to je omyl. Je to přínosné pro obě skupiny žáků. Ti mladší se rychle učí a někdy pochytí i učivo, které je určeno pro vyšší ročník. Ty starší to naopak motivuje, aby nebyli pozadu oproti mladším dětem," argumentuje ředitelka počenické malotřídky Jitka Řeháková.
Odhaduji, že to klade dost velké nároky na učitele a paní ředitelka mi to hned potvrzuje.
„Mít ve třídě více ročníků je trochu náročnější, ale vše je o tom, jak si to dotyčný učitel zorganizuje. Musí se s dětmi sžít, musí si také nastavit pravidla a být jim partnerem. Nejde to hned, vše musí přijít postupně a přirozeně," zdůrazňuje ředitelka.
Stejně jako v jiných školách i v Počenicích se za pár dní uskuteční zápis dětí do prvních tříd.
„Nečekáme, že budeme mít tolik prváčku co loni, ale kdyby přišli, tak budeme rádi. Chodí k nám nejen místní děti, ale také ty z okolních obcí, " uzavírá Řeháková.