„Nehraji si na ředitelku, komunikace mezi námi v MKC je velmi přátelská a jsem ráda, že zde panuje dobrá pracovní atmosféra,“ říká s odstupem několika měsíců od svého jmenování Jarmila Zakravačová.

Jak hodnotíte těch pár měsíců v nové pozici?

Přiznám se, že jsem si to ještě nestačila ani uvědomit. Byla to taková hektická doba, kdy probíhaly pohodové koncerty, promítalo se v letním kině, Hanáckého práva v Záhlinicích, probíhala příprava svatováclavských hodů, , v knihovně se rekonstruovalo parkoviště, proběhla realizace relaxační zahrady u knihovny a také plánovaná revize, kdy jsme revidovaly knihy celkem 25 000 svazků. K tomu každodenní zajištění provozu MKC, knihovny, Muzea Fr. Skopalíka, letního kina a Informačního centra. Já jsem v Hulíně od roku 2004. Už mi ten Hulín nějak přirostl k srdci. Někdy mám pocit, že v Hulíně trávím více času než doma.

Jak tedy nahlížíte na Hulín z hlediska kulturního vyžití?

Hulín i díky nově zrekonstruovanému náměstí se stává v regionu zajímavou kulturní destinací. V letošním roce jen na náměstí proběhlo skoro dvacítka koncertů a akcí, na které přišlo několik tisíc lidí, nejen z Hulína, ale i okolních měst. Mám radost, když bylo letos plné letní kino v době svatováclavských hodů a čeká nás další akce jako Svatomartinské hodování nebo Rozsvícení vánočního stromu.

Jak se „ředitelování“ liší od práce v knihovně?

Mám štěstí na lidi kolem sebe, tak ta změna není zas úplně extrémní. Je  více práce, odpovědnosti za vedení celého MKC, ale zatím se to to dá zvládnout. Já jsem si ponechala kromě „ředitelování“ zatím také práci v knihovně. Je to věc, která mě baví, nedovedu si představit, že bych již do knihovny nedocházela a v dětském oddělení nepůjčovala knihy. Kontakt s lidmi mě naplňuje a mám radost, když u nás v knihovně vidím spokojené děti a jejich rodiče. Spousta ředitelské práce se dá udělat i z knihovny, nejsem ten kancelářský typ a jsem raději v místě dění.

Když jste nahlédla pod pokličku. Chystáte se pokračovat ve stejné linii jako váš předchůdce?

Já jsem pod pokličku nahlédnout nemusela, větší část práce jsme stejně zajišťovaly s kolegyněmi již v minulosti. Velké akce typu sv. hodů mám na starosti již několik let, informační měsíčník  Hulíňan jsem také rozjížděla, kulturní a společenské akce na náměstí byly v mé režii. S novou funkcí přibylo více administrativy, více ekonomických a finančních rozhodnutí, ale zatím to vše zvládáme. Proběhly  nějaké personální změny a asi nejdůležitější je kolektiv lidí, kterými se obklopíte, důvěra v jejich schopnosti. Nehraji si na ředitelku, komunikace mezi námi v MKC je velmi přátelská a jsem ráda, že zde panuje dobrá pracovní atmosféra.

Koho z umělců byste ráda přilákala do Hulína?

Něco jiného je představa a něco jiného jsou finanční možnosti MKC. Jsme omezeni kapacitou sálu, ale blízká se nám na lepší časy. Radnice plánuje rekonstrukci Sokolovny, kde bude daleko větší divadelní sál. My určitě půjdeme směrem nabídnout kvalitu oproti kvantitě. Moje přání by bylo na poli divadelním třeba Bolek Polívka, nebo Ypsilonku. Co se týká hudebních produkcí, letos se nám určitě povedlo přilákat spousty lidí na kapelu Queenie, nejlepší světový revival kapely Queen na světě. U hudebních produkcí je trochu problém s tím, že v okolí probíhá spousta festivalů, kde hrají známé kapely. Je tedy těžké vymyslet něco originálního, co by lidi přitáhlo a bylo ve finančních možnostech MKC. Ale když o tom teď přemýšlím, tak pro mě by to byl třeba vánoční recitál Lucie Bílé.

Bojíte se, že se mohou do plánování kulturního programu promítnout právě vlastní přání a vytratí se objektivita?

Toho se vůbec nebojím. Tím, že se potkávám denně s lidmi, tak mi spousta podnětů přichází právě od nich. Navíc si myslím, že spousta lidí chodí na koncerty na náměstí už tak nějak z důvodu toho, že se potkají se svými kamarády, dají si pivo, kafé, prožijí hezké pozdní odpoledne a nemusí nutně hrát jejich oblíbený hudební žánr. Tak třeba na koncert kapely Dafne, kde je frontmanem herec Igor Chmela a hraje blues rock přišla spousta lidí, které vídáme spíše na dechovkách.

Jarmila Zakravačová, životopis

Vystudovala Střední knihovnickou školu v Luhačovicích.

Pracovala v prodejně knih v Kroměříži.

Po mateřské dovolené dostala nabídku od paní Martinů, tehdejší ředitelky Kulturního Klubu Hulín, od roku 2004 pracuje v Městské knihovně v Hulíně, která spadá pod MKC.

Od letošního června je jmenovaná ředitelkou MKC.

Již 25 let pomáhá při organizaci rockového festivalu.

Má v životě dvě motta: Nejhorší je smrt z vyděšení! A s úsměvem jde všechno líp.

Člověk by měl ke všem věcem v životě přistupovat s pokorou, ale ne bázní. Vše nové je pro člověka obohacují!