Kukuřice podle nich vysává půdu a vytlačuje klasické plodiny, jako jsou například brambory nebo obilí.

Přibývá jí pozvolna

„Kukuřice u nás na polích přibývá, ale ne nějak markantně. Například ve Zlíně máme jen jednu bioplynovou stanici, ve Štípě," informovala ředitelka Okresní agrární komory pro okres Zlín Jana Brázdilová. Konkrétní údaje o osevu ale k dispozici neměla.

„Letošní aktuální čísla o kukuřici opravdu nemáme," odpověděl i její kolega Josef Radílek z AK.

Chtějí využít vlastní stanici

Podle Petra Slováka, jednatele společnosti Agrodelta Štípa, zpracovává jeho družstvo v bioplynce ročně kukuřici ze sto čtyřiceti hektarů.

„Ale jen vlastní. Co dělají se svojí kukuřicí ostatní? To nevím, prodávají ji," pokrčil rameny Slovák.

Plemenářské služby Otrokovice pěstují kukuřici na osmi stech padesáti hektarech.

„Vlastní novou bioplynovou stanici chceme využívat od prosince," představil plány do budoucna agronom družstva Pavel Krajča.

Dotované bioplynové stanice jsou v současnosti vítaným byznysem. „Hektar kukuřice dotuje stát průměrnou částkou šedesát tisíc korun," spočítal pro Deník předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Podle ekologů vytlačuje účelově pěstovaná kukuřice z polí klasické plodiny a mění tvář moravské krajiny.

„Rozsáhlé polní celky s nevhodným hospodařením zvyšují i erozi půdy," připomenul člen republikového petičního výboru za záchranu zemědělské krajiny Václav Zámečník.

Otrokovičtí zemědělci z Plemenářských služeb začali v kraji pěstovat jako první kontroverzní geneticky upravenou (GMO) kukuřici. „Letos přibližně na dvě stě padesáti hektarech," uvedl Krajča.

MON 810 je v řadě států zakázaná

Právě tato plodina MON 810, která je podle zákona přísně zakázána ve Francii, Řecku, Rakousku, Maďarsku, Lucembursku a Německu, u nás vzbuzuje největší vášně.

„GMO kukuřice snese vyšší dávky pesticidů a herbicidů. Na kukuřičná pole jsou tak aplikovány velmi vysoké dávky těchto agrochemikálií, takže na nich nenajdete nic jiného než hlínu a stonky rostlin," nesouhlasí s výsadbou GMO kukuřice například Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

MARTIN LAVAY