„Trpí sice separační úzkostí a je hodně fixovaný na majitele, ale jinak se má dobře. Je to dáno následkem z dřívějška. Člověk musí mít velkou trpělivost, držíme majitelce palce," povzbudila Kafková.

Ostatní psi se zdravotně a psychicky dávají stále do pořádku. Jeden z nich v pondělí podstoupil operaci pupeční kýly, u dalšího zdravotníci zjistili špatně srostlou končetinu, se kterou bude muset také do rukou veterináře.

„Zřejmě měl zlomenou a špatně srostlou nohu, tady bude operace nákladnější," podotkla Kafková.

V plánu má v současné době také kastraci pěti psů v Brně. Nejdříve čeká fenky a podle financí se rozhodne i o dalších kastracích psů. Po zdravotní stránce jsou na tom psi podle Kafkové mnohem lépe.

„Velmi rychle si taky zvykají na lidský kontakt, chtějí se pořád mazlit a hladit. Někteří dokonce už chodí na cvičáky, kam je berou dočasní majitelé. Učí se tak základním návykům a poslušnému chování," vysvětlila Kafková.

Podle ní byla zvířata ve špatném stavu a nebylo o ně dobře postaráno: zda se ale dá hovořit o týrání, si není jistá.

„Jsme rádi, že jsou v bezpečí. O pejsky bylo asi v rámci možnosti postaráno, ale nebylo to rozhodně ideální," dodala předsedkyně sdružení.

Obojky, vodítka, granule i finanční pomoc vítá sdružení i nadále, psi jsou totiž stále jen u dočasných majitelů. Například v pondělí přišel poštou balíček se šampóny a miskami.

„Je to pro nás velká pomoc. Pejskům udělají radost i pamlsky a granule. Nejvíc pak pomohou finanční dary, ze kterých můžeme hradit veškeré operace, jsou totiž velmi nákladné. Máme ale radost z každé pomoci," uzavřela Kafková.

Bylo nám hned jasné, že k sobě s Tonym patříme

O tom, jak se pětiletému psu Tonymu z Chvalčova daří v novém prostředí, vyprávěla Deníku jeho nová majitelka Lucie Blahová z Chropyně. Zvykl si prý rychle a po týdnu si oblíbil nový pelíšek i všechny členy rodiny.

Jak jste o adopci dozvěděla?

Před dvěmi měsíci mi zemřel pejsek. Prohlížela jsem různé internetové stránky a narazila jsem i na webovky občanského sdružení Novojičínsko. Zprvu jsem dalšího psa nechtěla, ale bez přítomnosti psího člena rodiny už bych nemohla žít. 


Co vás přimělo vzít si Tonyho domů?

Příběh pejsků z Chvalčova mě hned chytil za srdce. Když jsem viděla fotky, jak se tam krčí, tak jsem musela reagovat. Tonyho fotka mě hned zaujala, výrazem mi připomněl mého pudla. Hned jsem se do něj zamilovala, bylo jasné, že k sobě patříme. 


Neměla jste obavy vzít si staršího psa, který už majitele měl?

Musím se přiznat, že ano. Nevěděla jsem jaký bude a neznala jeho povahu. Byl to trochu risk, ale stálo to za to. Když jsme se viděli, radostně začal skákat, bylo to milé. Na fotce sice vypadal menší, ale jinak je báječný: hodný a kamarádský. Přijde mi, jako bychom ho měli už roky.


Trvalo vyřízení adopce dlouho?

Vůbec ne. V neděli jsem kontaktovala paní Kafkovou a v sobotu už jsem si pro Tonyho jela do Bystřice. Kontakt s ní byl rychlý, je velmi ochotná a milá. Na psech jí záleží.


Zvykl si Tony na nový domov ?

Problém mu nejdříve dělalo zůstat sám, po týdnu je to ale den ode dne lepší. Zprvu jsem ho musela vzít s sebou i do práce. Seděl tam na místě a ani se nehnul, byl rád, že je se mnou. Teď už je s ním doma dcera a já za ním chodím o polední přestávce.

Jakou má povahu?

Je moc hodný, rád se hladí a je hravý. Vypadá to, že má i základy výchovy: nekňučí a na základní povely reaguje. Venku je zatím jen na vodítku a mapujeme prostředí. S ostatními psy máme ještě trochu problém. Z velkých má respekt a na malé si dovolí, v dřívější smečce byl zřejmě dominantní. ⋌