Výstava v chronologickém sledu představuje nejen výběr z rozsáhlé Maubertschovy tvorby uskutečněné na Moravě a v Čechách, ale prostřednictvím děl jeho kolegů a spolupracovníků přibližuje také samotný dílenský provoz. Vystaveny jsou například obrazy jeho vídeňského kolegy a vrstevníka Felixe Iva Leichera (1726–1812), nebo téměř o generaci mladšího Josefa Winterhaldera ml. (1743–1807), Maulbertschova žáka a následovníka.

Díky osobitému stylu s výraznou barevností i strhujícími světelnými efekty se Franz Anton Maulbertsch (1724–1796) stal jedním z nejvýraznějších malířů druhé poloviny 18. století. Jeho život a dílo spadají do doby, kdy dochází k poslednímu vzepjetí barokní imaginace a pozvolnému nástupu klasicismu a osvícenství.

300 let od narození

„V jeho více než půl století trvající tvorbě najdeme již zmíněnou vystupňovanou barokní expresivitu, ale i neméně osobitou reakci na umírněný klasicismus vyznačující se pevnějšími tvary, přehlednou kompozicí i tlumenějšími tóny. Letos je tomu 300 let od narození této inspirující osobnosti, které Muzeum umění Olomouc připravilo od 31. května 2024 výstavu Maulbertsch pinxit. Zakázky Franze Antona Maulbertsche na Moravě a v Čechách,“ uvedl mluvčí Muzea umění Olomouc Tomáš Kasal.

Výstava se koná v prostorách Arcibiskupského zámku v Kroměříži, kde malíř zanechal výraznou stopu.

Bazilika na Svatém Hostýně. Ilustrační foto.
Na Hostýně otevřou novou cestu. Požehná ji arcibiskup

Kroměřížská výstava je navíc vůbec první svého druhu věnovaná tomuto umělci v České republice. Její součástí je i unikátní výmalba slavnostního sálu, který sloužil pro konání manských sněmů a soudů. Maulbertsch ji spolu se svou dílnou vytvořil v roce 1759 na objednávku olomouckého biskupa Leopolda Bedřicha z Egkhu.

„Prezentaci významných umělců spjatých s moravským kulturním prostředím se Muzeum umění Olomouc věnuje již více než patnáct let. Nikoli náhodou se dosud jednalo o malíře a sochaře doby baroka, jejichž díla dodnes tvoří jednu z nejviditelnějších součástí našeho kulturního dědictví,“ doplnil Tomáš Kasal s tím, že činnost Franze Antona Maulbertsche však nebyla primárně vázána k Moravě nebo k Čechám. Působnost jeho ateliéru – dílny – přesáhla hranice tehdejší habsburské monarchie a jde tak vpravdě o osobnost evropského významu.

Franz Anton Maulbertsch

Rodák v Langenargenu u Bodamského jezera se už v 15 letech přestěhoval do Vídně a vystudoval zdejší akademii. Na vrcholu své tvorby přijímal zakázky z různých koutů tehdejší habsburské monarchie i za jejími hranicemi. Značná pracovní vytíženost jej proto záhy přiměla k zavedení efektivně pracujícího ateliéru, v němž se v průběhu čtyř desetiletí vystřídalo hned několik výrazných, jinak samostatně působících malířů. Maulbertsch se sám obvykle soustředil na nástěnnou malbu, její kompoziční rozvrh a figurální složku. Vyhotovením oltářních obrazů nezřídka pověřoval své kolegy, ať již zastřešené chodem dílny, nebo speciálně pro konkrétní zakázku přizvané. V obou případech pak tito umělci vypracovávali zadané oltářní obrazy v tzv. Maulbertschově stylu, byť se ve svých samostatných pracích prezentovali osobním, často vizuálně odlišným malířským projevem.

Maulbertschova role se v těchto případech omezovala na vypracování olejové skici, kterou předkládal ke schválení objednavateli a následně ji poskytoval jako víceméně závazný podklad danému malíři. Tyto skici se velmi brzy staly také vyhledávaným sběratelským artiklem a jako takové pak byly často kopírovány a variovány. Některé z nich se staly svědky dávno zničených děl, jako například skici zaznamenávající někdejší výzdobu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, zrušeného v době josefinských reforem.

Vybrali jsme pro vás:

Ilustrační foto
Plynaři opraví potrubí v dalších ulicích Kroměříže. Práce si vyžádají omezení
Bazilika na Svatém Hostýně. Ilustrační foto.
Na Hostýně otevřou novou cestu. Požehná ji arcibiskup
Ilustrační snímek
Školky v Kroměříži letos obdržely 430 přihlášek, přijaly 297 dětí
Dopravní nehoda dvou osobních automobilů mezi Střížovicemi a Kvasicemi na Kroměřížsku.
Při bouračce mezi Střížovicemi a Kvasicemi se zranily dvě osoby