Úspěšné bylo podle archeologa Zdeňka Kuchaře umístění sondy před domem číslo 146, v místě, kde Prostřední ulice vyúsťuje do Masarykova náměstí. Přes poměrně malý soubor nálezů, které se nacházely v jednotlivých archeologických vrstvách, přinesla tato sonda důležité informace o minulosti města.

„Postupně jsme odkrývali vrstvy představující jednotlivá období historie. Podařilo se doložit barokní dlažbu ze 17. století, několik velkých záplav, základy gotických domů, požár města, ale také osídlení místa v období Velké Moravy,“ uvedl Zdeněk Kuchař.

Z movitých artefaktů vyzvednutých z vrstev této sondy lze podle jeho slov uvést drobné střepy keramických nádob, kosti hospodářských zvířat, fragment vrcholně středověkého železného nože a železný nástroj na odstraňování kůry z kmenů stromů nalezený ve vrstvě datované do období Velkomoravské říše. To sondážním výkopem v ulici Mlýnská, v prostoru mezi domy číslo 133 a 134, se podle archeologů podařilo odkrýt fragment cihlových základů dosud neznámé novověké stavby, která v době své existence výrazně omezovala průchodnost Mlýnskou ulicí.

Magické vize Vlastimila Mahdala se slavičínské knihovně
Magické vize Vlastimila Mahdala ve slavičínské knihovně

Archeologické výzkumy v centru Uherského Hradiště mají výjimečný potenciál dochování předmětů z organických materiálů.

„Díky trvale podmáčené půdě původního ostrova, na kterém se centrum města rozkládá, je tak možné ze středověkých vrstev vyzvedávat předměty ze dřeva, kůže či textilu, tedy materiálů, které se v půdě běžně do současnosti nedochovávají. Při současném výzkumu se tak podařilo vyzvednout velké množství dřevěného tesařského odpadu pocházejícího z doby založení a budování vrcholně středověkého města, dále fragment dna dřevěné nádoby nebo opracované dřevěné topůrko pocházející taktéž z doby založení města,“ prozradil Zdeněk Kuchař.

Otázku přesnější datace velkomoravského osídlení se archeologové pokusí zodpovědět až využitím radiokarbonové analýzy odebraných vzorků dřevěného uhlí.

Silně podmáčený terén pod centrem města však archeologům nepřináší jen výhody a příležitosti.

„Další sondu, jejíž cílem měla být dokumentace nánosů v korytě zaniklého ramene řeky Moravy, které neslo lidový název Rechla, se z důvodu vysoké hladiny spodní vody v Mlýnské ulici realizovat nepodařilo. Totéž platí i pro sondu původně plánovanou v těsné blízkosti věže Staré radnice. Tento prostor byl v nedávné minulosti odtěžen od podmáčených uloženin a silně podbetonován z důvodu zajištění statiky věže, o čemž se archeologové přesvědčili ve výkopu pro výměnu plynovodní přípojky, který byl proveden v těsné blízkosti prostoru plánované sondy,“ poznamenal Zdeněk Kuchař.