„V dávných časech mohli řezníci provozovat své řemeslo kvůli zápachu v takzvaných masných krámech, izolovaných od ostatních domů. Právním problémem těch holešovských byla majetková roztříštěnost – všech šestnáct mělo svého majitele, ale společné prostory a cesta mezi krámy byly rozděleny na šestnáct podílů,“ popsal historik holešovské radnice Karel Bartošek.

Město podle něj v minulých letech intenzivně jednalo s majiteli a dědici podílů a postupně se je dařilo vykupovat, v letošním roce se tak mohlo přistoupit k přípravě rekonstrukce a oživení prostoru v centru.

„V areálu budou zachovány první čtyři původní barokní krámky, využité pro drobné provozovny, zbytek by měl sloužit opět jako tržiště a v propojení s rovněž revitalizovaným náměstím svaté Anny i pro společenské a kulturní účely,“ podotkl Karel Bartošek.

Zbylé, poškozené čtyři krámy byly v uplynulých dnech zbourány, stejně jako zeď, která oddělovala prostor masných krámů i prostor za nimi a tím se areál masných krámů otevřel do náměstí svaté Anny. A právě při bouracích pracích se podařilo objevit v zadní části areálu vrcholně barokní zeď, která ohraničovala masné krámy zezadu.

"Zatímco přední zeď areálu, vedoucí do náměstí, která je chráněnou kulturní památkou, je zjevně několikrát přestavovaná a upravovaná, nově objevená zadní zeď představuje autentický stav z první poloviny 18.století a to včetně spodní části brány – pískovcových pilířů – která vedla do kasárenského dvora a dále potom do areálu předzámčí, nyní náměstí svaté Anny,“ upozornil historik.

Připomněl, že původně byly masné krámy dřevěné a umístěny někam uprostřed náměstí.

„Během třicetileté války na holešovském náměstí zpustl mimo jiné takzvaný Kramářovský dům, jeho majitelé zemřeli a takto vzniklá odúmrť podle zákona připadla majiteli panství. Tím byl tehdy Václav Eusebius z Lobkovic a ten obratem předal tuto nemovitost holešovským řezníkům, aby si zde vybudovali nové masné krámy, protože ty původní na náměstí za válečných událostí vyhořely,“ podotkl Karel Bartošek.

A tak před polovinou 17. století vznikl na východní straně náměstí (vedle kasáren, ze kterých se za dalších dvě stě let nakonec stala radnice) areál šestnácti masných krámů.

„I ty byly původně dřevěné. Až František Antonín z Rottalu, pán Holešova v první polovině 18. století, nechal areál vystavět v jednotné zděné podobě. Masné krámy vzkvétaly až do poloviny století devatenáctého, po zrušení cechů a zlepšení hygienických možností (výstavba žump a později kanalizace, rozvody vody) už nebyli řezníci nuceni zdržovat se v areálu masných krámů a od konce 19. století tak začaly chátrat,“ líčí historik.

Z šestnácti krámů se nakonec čtyři zcela zřítily a zanikly, další čtyři byly začleněny do budovy domu č.p. 10 (tzv. Tučkův dům, nyní Valentina).

„Osm protějších krámů se pak i po sto let trvajícím chátrání zachovalo, první čtyři blíže náměstí Dr.E. Beneše v celkem dobrém stavu, čtyři směrem k náměstí sv. Anny naopak s vážnými statickými problémy,“ dodal Karel Bartošek.
Areál masných krámů byl podle něj tedy průjezdný.

„Je to logické, protože prostor mezi dvěma řadami krámů byl úzký, vůz by se zde neotočil a řezníci potřebovali, aby jejich krámy zásobovaly povozy. Ve zdi je zachováno zamřížované okénko, které osvětlovalo a větralo poslední krám v řadě a z vnitřní strany je zeď opatřena odlehčovacím obloukem, což byla typická stavební technika v době Františka Antonína z Rottalu,“ vysvětluje odborník.

Takto je podle něj vystavěna například zeď, ohraničující zámecký park, který byl rozšířen právě za vlády tohoto šlechtice.

„Objevená zeď bude zachována a přispěje k malebnosti nově vzniklého prostranství. To by mělo být obnoveno a revitalizováno už v příštím roce,“ uzavřel historik holešovské radnice.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU