Nejen o politických a vojenských aktech byl ale 15. březen. Z hodiny na hodinu se změnil život pro miliony lidí. Každý se se změnou vypořádával jinak.

Regionální autor Aleš Dubovský v textu věnovanému Kroměříži za druhé světové války uvedl jeden hrdinský příklad.

„Neznámý voják vyjádřil pocity Kroměřížanů, když strhl prapor s hákovým křížem,“ napsal Dubovský.

Naopak Němec, majitel velkostatku z Věžek u Kroměříže, příjezd vojáků s hákovým křížem vítal.

Vzpomínky lidí ožívají a z vyprávění běhá mráz po zádech.

Maminka chlapce Vladimíra Krečmera v Bystřici pod Hostýnem toho dne budila se slzami v očích.

„Vlaďko, vstávej, už nemáme republiku, obsazují nás Němci!“ říkala tehdy.

Vladimír Krečmer se již před lety pozastavoval nad tím, co se mamince mohlo honit hlavou.

„Jistě jí táhlo myslí, co s námi bude za nacistické okupace. Projevů nacistických vášní jsme si už ve Znojmě užili dost,“ uvažoval Krečmer, jehož rodina před Němci začala prchat z již zmiňovaného pohraničního Znojma těsně před podpisem mnichovské dohody o půl roku dříve.

Vladimírův otec si nakonec prošel daleko větším peklem, než si mnozí dokážou představit. Z věznic putoval do několika koncentračních táborů, které jako zázrakem přežil.

Výročí 15. 3. 1939 Německá vojska vstoupila na naše území ve dnech 14. až 16. března. Byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. Německo tímto porušilo mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo. Z pohledu mezinárodního práva se jednalo o zamaskovanou formu nelegální anexe.