Březnové rozhodnutí Okresního soudu v Kroměříži, který zahradu ponechal státu, potvrdil ve středu odvolací soud v Brně. Rozsudek je pravomocný. Církev se může bránit pouze dovoláním k Nejvyššímu soudu. Zda tak učiní ještě není jasné.

„Rozhodnutí soudu nás netěší, nerespektuje podle nás dostatečně naše argumenty a principy stanovené při restitucích,“ uvedl mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. Církev má již poslední možnost – zkusit štěstí u Nejvyššího soudu.

„Nejprve se musíme seznámit s písemným vyhotovením rozsudku a teprve pak můžeme uvažovat o dalších krocích. Na rozhodnutí o případném odvolání pak závisí i úvahy o dalším rozpracování argumentů,“ upozornil Jiří Gračka.

TŘI OBJEKTY, DVA VLASTNÍCI

„K rozhodnutí vlastně není co dodat. Musíme nyní vyčkat na písemné vyhotovení rozsudku. Dle mého názoru se nakonec církev obrátí na Nejvyšší soud. Ale samozřejmě za ně nemohu hovořit,“ vyjádřila se právní zástupkyně Národního památkového ústavu (NPÚ) Lucie Dietschová.

Hlavním argumentem Arcibiskupství pro navrácení Květné zahrady do majetku církve byla jednota tří památkových objektů – Podzámecké zahrady, Květné zahrady a Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Podle právních zástupců církve nemohou jednotlivé objekty fungovat samostatně bez provázanosti s ostatními. Z logiky věci by tedy i Květná zahrada měla patřit církvi, která již vlastní zámek a Podzámeckou zahradu. Zároveň kladli právníci důraz na fakt, že zahradu založila a vybudovala církev.

Naopak stát se bránil tím, že na pozemcích Květné zahrady (celý areál je rozdělen na 19 samostatných pozemků, pozn. redakce) vznikly stavby, které zde vybudoval stát a staly se její nedílnou součástí. Soudkyně Okresního soudu v Kroměříži Jana Ivánková v březnu uvedla, že právě kvůli těmto případům, kdy nelze vydat hmotný majetek, dostala církev finanční kompenzace. Jednalo se tehdy o přelomový rozsudek. Po celou dobu své existence totiž měli všechny objekty pouze jednoho vlastníka. Nejprve církev, po roce 1949 stát.

CESTOVNÍMU RUCHU ROZHODNUTÍ NEUŠKODÍ

To, že soud rozhodl ve prospěch státu, nepovažuje za nejrozumnější řešení ani hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

„Daleko lepší by bylo, kdyby byl vlastník zámku a zahrad jen jeden. Našim úkolem teď je dohodnout se s Ministerstvem kultury na tom, že tuto situaci dvou vlastníků lze řešit vzájemnými dohodami o výpomoci či o společné údržbě. A to se zatím daří. Věřím proto, že to cestovnímu ruchu v kraji neuškodí,“ řekl Deníku Čunek.

Podle Ministerstva kultury se nic nemění.

„Skutečnost, že budou dva vlastnící nic nemění na skutečnosti, že zahrady a zámek v Kroměříži byly zapsány v roce 1998 na Seznam světového dědictví a jsou jako celek národní kulturní památkou nad kterou bude i nadále vykonávat monitoring NPÚ,“ uvedla Petra Hrušová z tiskového oddělení kanceláře ministra kultury.

Jak šel čas

1665 Květná zahrada založena na půdorysu protáhlého obdélníku o rozměrech 300 x 485 metrů, založil biskup Karel z Lichtensteinu-Castolcorna.

1948 dohoda státu s církví o odkoupení majetku (mimo jiné zámek a obě zahrady).

1948 Arcibiskupství dohodu ruší.

1949 Krajský národní výbor v Gottwaldově uvaluje rozhodnutí národní správy na majetek olomouckého arcibiskupství – de facto znárodnění.

1998 zapsána společně s Podzámeckou zahradou a Arcibiskupským zámkem v Kroměříži na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

2015 Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada navrácena církvi, Květnou stát odmítá vydat a církev se následně obrací na soud.

2017 Arcibiskupství žádá, aby o osudu Květné zahrady nebylo rozhodováno v Kroměříži kvůli emocionálnímu zainteresování soudců. Řešila se také možnost podjatosti soudkyně.

2018 soud žádost zamítá, o Květné se bude rozhodovat v Kroměříži.

2019 Okresní soud v Kroměříži vynesl rozsudek: Květná zahrada zůstává státu. Březnový rozsudek v listopadu potvrzuje odvolací soud.

Anketa mezi osobnostmi okresu:

Daniela Hebnarová, místostarostka Kroměříže

Musíme respektovat rozhodnutí soudu a začít budovat nové vztahy. S trochou nadsázky bych to přirovnala k naší zemi. Dlouho jsme byli Československo. Když jsme se rozdělili na dva státy, mnozí to kritizovali, bylo jim to líto. A dnes máme spolu možná ještě lepší vztahy. Třeba to tak bude i v tomto případě.

Karel Bartošek, historik

Myslím si, že různí vlastníci objektů zahradám nijak neuškodí. Zahrady jsou od sebe vzdálené nejen polohou, ale také slohem. Podzámecká je přirozená, patří k zámku. Květná tvoří takový „uzavřený svět“. Je to ta rajská zahrada. Navíc stát zde odvedl velký kus práce. Myslím, že rozhodnutí soudu je spravedlivé.

Šárka Kašpárková, ředitelka Knihovny Kroměřížska

Je škoda, že se objekty – po vlastnické stránce – rozdělují. Dřív se hovořilo o tom, že majetek církve a státu je nedělitelný. Tady se ovšem stal opak. Je mi to líto. Možná to vyústí ve zhoršující se vzájemné vztahy mezi státem a církví. Ale vždy je to o lidech.

Jiří Stránský, ředitel Muzea Kroměřížska

Je třeba respektovat názor soudu. Byť to ještě nemusí být konečné rozhodnutí. Dvojí vlastnictví by bylo možná náročnější po administrativní stránce, ale jinak myslím, to památkám nijak neublíží. Jak se říká, ukáže až čas.