Tak to vypadá v sobotu od ranních hodin ve sportovní hale ve Zdounkách na Kroměřížsku, kde se konají jedny z největších závodů v Králičím hopu v rámci České republiky.

Pořadatelé a rozhodčí mají plné ruce práce, startů na kontě mají během celého dne na dobré čtyři stovky. Sportovní hala připomíná atletickou dráhu, jen s tím rozdílem, že překážky jsou mnohem menší a závodníky jsou králíčci v postrojích, na něž dohlíží s vodítky jejich majitelé. Převážně mladé slečny a dívky. A mezi nimi jediný chlapec.

„O králičí hop se zajímám už pět let, není to vůbec náročné, stačí se jenom s králíkem sehrát. A pak je to úplně jednoduché. Někdy se mu chce skákat , někdy ne. Sem jsem přijela s pěti ušáky, doma jich mám celkem dvanáct,“ říká během závodů šestnáctiletá Nina Svítilová z Roštína, která zrovna trénuje s králičicí Sušenkou.

„Mám je venku v zateplené králíkárně. Péče o ně není tak náročná. Krmení zabere denně tak půl hodiny, někdy hodinu, čistění králíkárny také hodinu,“ usmívá se Nina Svítilová.

Pomlaskávání či lehké plácnutí přes zadeček coby motivace k přeskoku překážek nepomáhá příliš jedenáctileté trenérce Tereze Rozíkové.

„Dneska se mu nechce moc skákat,“ říká posmutněle mladá chovatelka králíků. Doma jich má tři. Králičímu hopu se věnuje tři roky, zvířata trénuje buď u kamarádky v garáži nebo v létě doma na zahradě.

„Jednoho máme doma, další na dvoře. Už jsem řekla, že mít jich tolik doma je neúnosné, tak museli ven. Jsem ale ráda, že má dcerka takový koníček, baví ji to. Asi pětkrát do roka s ní jezdíme na soutěže, pak na různé předváděcí akce,“ dodává Terezčina maminka Petra Rozíková.

Místo pekáče na překážky

Závody v Králičím hopu nejsou pro trenéry ani samotné ušáky nikterak přísně věkově omezené. Podmínkou je, že závodník-člověk musí být starší šesti let a závodník-králík starší šesti měsíců.

Do hloučku mladších dívenek zcela zapadá i šestačtyřicetiletá Eva Beránková z Lázní Bohdaneč. Hopsavým závodům se věnuje už skoro pátým rokem.

„Dostala jsem se k tomu přes dceru, přišla do puberty a našla si jiné zájmy. Králíků v králíkárně mi bylo líto. Přítel rozhodl, že jeden velký půjde na pekáč, tak jsem si řekla, že králíčka zachráním a začala jsem s ním skákat. A je u nás dodnes,“ směje se nejstarší králičí trenérka.

Podle pořadatele Jiřího Svítila se do Zdounek sjelo na 50 soutěžících. Díky tomu, že řada z nich přijela s několika králíky, konalo se čtyři sta startů.

Závodilo se na čas - byl ale stanoven dopředu a za jeho překročení nabíhaly trestné body, stejně jako třeba za shozenou překážku.