„Vůbec jsem nevěděl, že tu něco takového je, dokud jsem o tom někde před pár týdny nečetl. Lidem, kterých se to netýká, je tato služba trochu skrytá," míní například dvaatřicetiletý Ondřej Donutil z Kroměříže.
Ovšem není pochyb o tom, že práce centra je pro region velkým přínosem.
„Obecně se dá říct, že se zaměřujeme zejména na práci s nitrožilními uživateli drog, drogově závislými a jejich blízkými. Anonymní a bezplatnou radu nebo pomoc u nás mohou najít jak lidé, kteří experimentují s drogami, tak také ti, kteří je pravidelně užívají nebo se perou se závislostí. Poskytujeme také poradenství rodičům dětí, které užívají drogy, a stále častěji i partnerům uživatelů drog," objasňuje Jan Zahradník, který se závislými pracuje i v terénu.
Další službou je výměna injekčních stříkaček: jde hlavně o ochranu společnosti, která drogy neužívá, před riziky spojenými s užíváním návykových látek.
„Měníme vždy kus za kus, použité jehly pak likvidujeme. Získáváme tím zároveň prostor bavit se s člověkem o jeho užívání a motivovat ho ke změně v životě," vysvětluje Jan Zahradník. O mnohém podle něj vypovídá třeba příběh jednoho z rodičů.
„Před několika lety vyhledal naše centrum tatínek, který měl podezření, že jeho sedmnáctiletá dcera experimentuje s drogami. Krátce nato jsme zjistili, že dcera už dva roky ty látky nitrožilně užívá," popisuje pracovník.
Zanedlouho se tatínek ozval, že by se rád nechal otestovat na HIV a hepatitidu typu C, což je nemoc, která bývá označována jako nemoc nitrožilních narkomanů a je v regionu výrazně rozšířenější než HIV.
„Když jsme se tatínka ptali na rizikovou událost, kterou by se mohl nakazit, nezapomenu na jeho rezignovaný výraz. Řekl nám, že dcera dva roky fetuje, kdo ví, čím se nakazila, a doma v koupelně používala jeho holítka. Tatínka jsme otestovali a naštěstí byl na obě nemoci negativní. Myslím, že je to i díky naší službě, která se prostřednictvím výměny jehel snaží ochránit právě lidi, kteří drogy neužívají a nemají s nimi nic společného," konstatuje Jan Zahradník.
Upozorňuje, že není narkoman jako narkoman: většina takových lidí je běžné společnosti skryta.
„Lidé si myslí, že je na první pohled poznají, opak je ale pravdou. Podle mého názoru není minimálně na první pohled na zhruba dvou třetinách injekčních uživatelů drog patrné to, že užívají návykové látky, a navíc tímto nejrizikovějším způsobem. Mimochodem, rodiče nejčastěji zjistí injekční užívání drog u svých dětí po dvou letech," upozorňuje pracovník kroměřížského kontaktního centra.
DOMA TO NEJDE, TADY MOŽNÁ ANO
Výměna injekčních stříkaček má podle něj ještě jeden přesah. „Zkuste si představit, že vaše dítě pravděpodobně užívá drogy. Do našeho centra se můžete přijít anonymně a zdarma poradit, co dál. Klidně i se svým dítětem, třeba ve chvíli, kdy si potřebujete domluvit pravidla společného soužití, ale doma situace eskaluje do konfliktu. To totiž fetujícímu dítěti samozřejmě vyhovuje," varuje Jan Zahradník.
Vzhledem k anonymitě pracovníci centra nemohou sdělit o uživatelích žádné informace, ale člověk má alespoň naději, že se s ním v centru pracuje a mimo jiné mu například mohou pomoci najít si bydlení, práci či vyřídit si sociální dávky.
„V tu chvíli možná není v kontaktu s vámi, možná se mu z různých důvodů vyhýbá. Nejčastěji proto, že si je vědomo, čeho všeho se dopustilo, jak ublížilo, někdy prostě proto, že nechce, abyste ho viděli ve stavech nebo situaci, ve které je," míní Jan Zahradník.
V podobných situacích se pak podle odborníků často ocitají i partneři závislých, kteří hledají cestu, jak pomoci svému protějšku.
„Těmto lidem také nabízíme poradenství, podporu a informace, které jim umožní situaci kompetentně řešit. Nebereme to tak, že lidé, kteří k nám přicházejí, jsou ztracené případy, ale ztratili se ve svém životě. My jsme tu od toho, abychom jim pomohli najít cestu nebo je na této cestě doprovázeli a v případě, že se rozhodnou svůj život změnit, jim poskytli pomoc, radu a podporu. Stejně tak jejich blízkým," uzavírá Jan Zahradník.