Do pilotní kabiny 19místného letounu L-410 NG usedají zkušení kapitán s kopilotem a vítají uvnitř pasažéry z žurnalistické branže v čele s obchodním ředitelem společnosti Aircraft Industries Tomášem Novákem.

„Vítejte na palubě našeho letadla, dámy a pánové. Osobně se dnes přesvědčíte o spolehlivosti našeho letounu a já u toho budu s vámi. Společně s kapitánem vám přejeme příjemný let,“ hlásí Tomáš Novák těsně před tím, než kapitán Petr Jarocký nastartuje motory.

Do oblak po dvoukilometrové ranveji

Po několika vteřinách už letadlo roluje po betonové ploše letiště v Kunovicích a míří si to s námi ke startovací pozici na začátku dva kilometry dlouhé a třicet metrů široké ranveje. Jakmile dostává posádka povolení ke startu, motory letounu zvýší otáčky a za jejich poněkud nezvyklého řevu vyrážíme po dráze k zážitkům v oblacích.

Zpočátku stoupáme v přímém směru nad štěrkopísková jezera u Ostrožské Nové Vsi a po levé ruce se nám rýsuje monumentální bělokarpatský masiv s nejvyššími vrcholy Velkým Lopeníkem a Velkou Javořinou – kde se také nachází hranice naší země se Slovenskem.

Pod námi se míhá leporelo mimořádně pestrých obrazů krajiny včetně golfového hřiště i jezera známého pod označením Čtverec. To už se však stáčíme doprava a u Nedakonic přelétáme nepřehlédnutelného „hada“, stavbu dálnice D55.

Chřibské lesy jako na dlani

Nad Boršicemi se nám otevírá pohled na chřibské lesy, houstnoucí od Stříbrnických pasek a údolí nádrže Smraďavky. Rychle se zatočíme kolem Holého kopce, Buchlova i Barborky a pod námi se rozprostírá Salaš se svojí 21 metrů vysokou rozhlednou, tvarem připomínající hasák.

Nutno podotknout, že máme kopcovitou krajinu okolí někdejšího panství pánů z Buchlova jako na dlani, protože letíme ve výšce necelých 400 metrů nad vrcholy. Levým koutkem oka zahlédnu Staré Hutě s loukami kolem usedlosti Zikmundov. A nad centrálními Chřiby stáčí pilot letoun doprava a já se snažím překřičet motory, když kolegy z jiných částí republiky v kokpitu letadla upozorňuji, že ty dvě vesničky pod námi jsou Jankovice a Košíky, kudy se jezdívaly rychlostní zkoušky Barum Rallye.

Bleskově se pod námi mihnou vinice nejsevernější oblasti Slovácka – vysazené v okolí Kudlovic. Po mírné zatáčce doleva opět přelétáváme rozestavěnou dálnici D55 s železničním koridorem Olomouc – Břeclav a já podle komínu a areálu společnosti HAME rozeznávám pod sebou Babice. Vzápětí přelétáme i Baťův kanál a ve Spytihněvi přístaviště, řeku Moravu a její ramena.

A už se blíží Napajedla s rekreačním areálem Pahrbek. Úžasný pohled. Obraz pod námi střídá podívaná na napajedelský zámek v pozadí s industriálním komplexem společnosti Fatra Napajedla.

Podél řeky Moravy míříme k Otrokovicím. Nad bělovským jezem a nedalekým štěrkáčem se stáčíme doprava, směr Zlín. Letíme nad Tečovicemi a v dáli se rýsuje Holešov a nad ním Hostýnské vrchy.

Okolo Zlína na Luhačovské Zálesí

Zlín „líznem“ jen okrajově nad sídlištěm Jižní svahy a po prudké zatáčce doprava se pod námi rozprostírá Kostelec i Fryšták se svojí přehradní nádrží. Najednou se pod námi míhají Jaroslavické paseky a letíme k jižnímu hřbetu Vizovické vrchoviny až k Provodovu s poutním místem Malenisko a kostelíkem zasvěceným Panně Marii Sněžné. Nad ním se tyčí široko daleko viditelný, 672 metrů vysoký kopec Komonec, na jehož vrcholu se mezi stromy nachází obří houpačka.

Tím jsme se přesunuli nad oblast Luhačovského Zálesí s obcemi Podhradí, Pozlovice a lázeňským městem Luhačovice, odkud ze severu míříme k Uherskému Brodu, kde nás upoutává jak areál Muzea J. A. Komenského, tak věž radnice a centrální náměstí s farním kostelem.

Hluk křižujeme nad výrobním areálem na jeho západním okraji a vodní nádrží Dílce, které však nikdo neřekne jinak než Býčina. Pozvolna náš výlet končí a my se vracíme ke kunovickému letišti od Ostrožské Nové Vsi, kde si ještě jednou vychutnáváme pohled na slunce, zrcadlící se v jezerech pod námi. Po necelé hodině pak dosedáme na přistávací plochu.

Musím přiznat, že náš kraj je z ptačí perspektivy úžasný a stojí za to se pohledem na něj odsud alespoň jednou v životě pokochat. Oblasti hor a lesů, střídající se s plochami políček, sadů a vinic, pulsujících aglomerací a do toho blyštivé tabule jezer a vodních nádrží – nádhera.

A tomu všemu vévodí majestátní řeka Morava se stovkami svých mrtvých ramen protkávající zemi jako tepna se sítí životodárných kapilár. Zcela mě při pohledu z nebes ovládl pocit sounáležitosti, mě, jako jedince a krajiny – kolébky kde jsem se narodil, místa odkud pocházím, prostoru který je naším společným domovem…

Letadlem L-410 NG, rychlostí 250 km za hodinou, jsme za necelých 60 minut, ve výšce zhruba 400 metrů, obletěli velkou část Zlínského kraje. Za tu dobu jsme uletěli 238 kilometrů. Kapitánem byl šéfpilot společnosti Aircraft Industries Petr Jarocký, který má nalétáno 14 tisíc hodin.