Oslavy konce první světové války a československé samostatnosti ještě ani neutichly a už se objevil první šrám na nevinnosti mladé republiky. Holešov zažil třetí protižidovský pogrom.

Během jednoho dne se rozhodlo o budoucnosti židovského obyvatelstva v Holešově. Početná židovská komunita se během následujících let smrskla na polovinu. Město na tuto událost 4. prosince zavzpomínalo.

ŠTVANICE NA ŽIDY

Od posledního pogromu v roce 1899 uplynulo již 19 let, když si v noci z 3. na 4. prosince 1918 na židovském obyvatelstvu vybili, zejména vojáci, svou zlost.

„Protižidovský pogrom provedli vojáci a místní lidé, kteří si chtěli přilepšit. A zároveň si zchladit žáhu, vždyť Židům v čase válečné bídy vyčítali, že jsou prorakouští, že v místě skupují potraviny a vozí je dráže prodávat do Vídně,“ vyjmenoval hlavní důvody počínání vojáků a některých místních obyvatel historik Muzea Kroměřížska Petr Pálka. A samozřejmě se jim přičítalo také udavačství českých vlastenců rakouským úřadům. Olej do ohně přilívalo také štvaní v kroměřížských novinách Haná.

„Nyní, když stoupají akcie naší národní svobody, počínají i židé býti Čechy. Nesmíme nechati nepotrestánu židovskou surovost. Budeme tedy účtovati se všemi,“ píše se ve výtisku, který se mezi občany dostal ještě před vznikem Československa.

O pár dnů později dokonce nabádají k úvahám o pomstě.
Není se tedy čemu divit, že lidé, vyburcovaní všeobecným děním, nakonec podlehli. Nejednalo se však o spontánní akci. Vojáci ji plánovali už od začátku prosince a kde jinde než v hospodě.

VŠE ODSTARTOVALY VÝSTŘELY

„V úterý 3. prosince bylo před půl desátou večer přerušeno telegrafní spojení Holešova se světem kromě Ostravy, v 11 hodin nato vyrazily ozbrojené a do vojenských uniforem oblečené oddíly do ulic, odzbrojily strážníky, zablokovaly radnici, obklíčily židovskou čvrť,“ popisoval průběh Pálka.

Krátce před půlnocí se ozvaly tři výstřely a začalo se organizované drancování, ke kterému se připojilo i několik set občanů města.

„Rabování dokončili venkované přicházející k ránu na trh, kteří si už na vozech odváželi ze židovských domů i koberce, peřiny, nábytek,“ řekl Pálka. K účasti vojáků lze snad jen dodat, že část z nich tvořili vojáci z kasáren v Kroměříži, kteří se bez vědomí důstojníků v den pogromu jednoduše vypařili z kasáren.

S touto skvrnou na minulosti Holešov žije dodnes.

„Pořádali jsme pietní akt a následně přednášku,“ přiblížila holešovská mluvčí Hana Helsnerová vzpomínkovou událost, kterou letos připravilo město. Akce byla komornějšího rázu, protože kromě úzkého vedení města se jí účastnilo pouze dalších pět přítomných.

„Na přednášku dorazily možná dvě desítky lidí,“ zhodnotila druhou část programu Helsnerová.

Fakta o pogromu:

Židé Hugo Grätzer (podle všeho zabit vojákem, který s ním sloužil, vrah nebyl vypátrán) a Hermann Grünbaum (vrah Josef Novák odsouzen na 10 let žaláře) byli zavražděni, další ranění.Vydrancováno bylo 51 domů, 26 obchodů, 4 hostince a palírny, založeno 6 požárů. Škoda u 71 obyvatel odhadnuta na 2,5 milionu korun. Stát nakonec vyplatil odškodné 17 osobám dohromady 90 tisíc korun.