To byl důvod, proč církev (vlastník zámku a přilehlé Podzámecké zahrady, pozn. redakce) iniciovalo vznik memoranda o vzájemné spolupráci při péči – převážně – o Podzámeckou zahradu.

Memorandum v uplynulých dnech podepsal za Arcibiskupství olomoucké arcibiskup Jan Graubner, starosta města Kroměříž Jaroslav Němec a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Podzámka je skutečně hojně využívaná místními obyvateli, město se však víceméně na jejím nákladném chodu nepodílí.

Zahrada, která negeneruje žádný zisk, se však každoročně dostává hluboko do červených čísel. To, že by se na jejím chodu mělo město či kraj podílet si myslí i hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

„Je to naše největší památka z hmotného dědictví UNESCO a my chceme, aby ji vlastník provozoval pro širokou veřejnost. Nemůžeme zároveň spravedlivě chtít, aby ztrátu hradilo arcibiskupství, když největší užitek z ní má veřejná správa a kroměřížští občané,“ míní hejtman Čunek.

Memorandum podepsali zástupci Kroměříže, Arcibiskupství olomouckého a Zlínského kraje.
Kroměříž podepsala memorandum o spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým

Zda a kolika penězi kraj bude církvi přispívat na provoz však jasné není.

„Budeme o tom vždy jednat, jakmile dojde k vyčíslení nákladů,“ uvedl neurčitě hejtman.

Podobně neurčité vyjádření přichází z kroměřížské radnice.

„Město by chtělo a přislíbilo finanční spoluúčast, ale zatím není žádná částka stanovena. Samotné memorandum je hodně obecné. Další podrobnosti budou teprve předmětem jednání,“ uvedla Šárka Kučerová z útvaru tajemníka kroměřížské radnice.

Budova bývalých kasáren na Hanáckém náměstí v Kroměříži
Archivy, depozitáře i infocentrum. Kroměříž prodala budovu na Hanáckém náměstí

NEBEZPEČÍ ZAŽEHNÁNO

Město si však díky memorandu již podruhé v historii „pojistilo“, že Podzámecká zahrada zůstane otevřená veřejnosti.

Prvně tomu bylo v 18. století, kdy město odprodalo církvi několik pozemků pro rozvoj Podzámecké zahrady výměnou za příslib, že do Podzámky bude Kroměřížanům umožněn přístup.

Obavy místních však panovaly nejenom z úplného zavření, ale hlavně ze zpoplatnění vstupu.

Potvrzuje to i Jitka Dvořáková, emeritní místostarostka Kroměříže a předsedkyně klubu UNESCO Kroměříž, která se zasloužila mimo jiné o zápis zámku a zahrad na seznam kulturního dědictví UNESCO.

„Mezi lidmi poslední dobou hodně prosakovala informace, že vstup bude zpoplatněn. Že tomu tak nebude je, myslím, velká úleva. Podzámecká zahrada vždy sloužila jako park. Hojně využívána maminkami s kočárky,“ míní Jitka Dvořáková.

O případných změnách v chodu zahrady tedy církev nyní neuvažuje. Ani v případě, že by memorandum nenaplnilo svou úlohu?

„Všechny tři strany projevily vůli nějak spolupracovat. Věříme, že to půjde, že se nějak dohodneme tak, aby zámek a Podzámka mohli dál sloužit veřejnosti ve stejném rozsahu,“ odpovídá na otázku neurčitě mluvčí Jiří Gračka.

Unikátní zámecká zahrada Holešovského zámku
Zámecká zahrada: Místo noblesy záhonky brambor

Ztráta 14 milionů
Zámek a přilehlou Podzámeckou zahradu získala církev zpět v rámci církevních restitucí. Na základě smlouvy o služebnosti se však o oba objekty staral až do letošního jara Národní památkový ústav. V současnosti je správa obou památek, které jsou každoročně v červených číslech, zcela v režii církve. V minulém roce se ztráta vyšplhala k závratným 14 milionům korun.