„Májku nám podřezali tak nešikovně, že zůstala viset na drátech elektrického vedení, a než ji pracovníci rozvodných závodů vyprostili, zůstala část obce bez proudu. Událost jsme oznámili policii, ale pachatele, nejspíš z některé z okolních obcí, neznáme,“ popsal nepříjemnou situaci starosta obce Rudice Jiří Gavlas. Vztyčenému symbolu května podle jeho slov nepomohlo „přežít“ do konce měsíce ani to, že měl kmen obitý železnými pruty v několikametrové výši.

Statné májky už vzaly za své také v Hradčovicích a Lhotce. „Dnes je předčasné kácení májky prvkem zpustlosti a vandalismu. S historií a tradicemi to nemá nic společného. Těm, kteří májky proti vůli stavitelů kácejí, je navíc většinou úplně jedno, kam stromy nakonec spadnou,“ kritizoval trend posledních let starosta Hradčovic Jan Popelka.

Málokterá májka se na Slovácku dočká konce měsíce května. Nejinak tomu bylo i letos. Některé padly za dramatických nočních okolností, jiné v pravé poledne.

Jenom torza trčící ze země jako opuštěné pařezy zbyly z májek také v Drslavicích a Nivnici. Největší otrlostí se však obrnili ti, kteří v Šumicích skáceli májovou chloubu obce za bílého dne a přímo v pravé poledne. „U nás májku někdo podřezal nadrzo v pravé poledne. Naštěstí ji už několik let stavíme mimo oblast, kde by toto konání mohlo ohrozit zdraví a majetek spoluobčanů,“ poznamenal šumický starosta Josef Bartoš.
Zákony se na kácení májek dívají dvěma úhly pohledu.

„Pokud při pádu vznikne škoda, jde o přestupek řešený v občanskoprávním řízení. Jestliže však padající májka způsobí zranění osob nebo smrt, jde o trestný čin,“ citovala literu zákona hradišťská policejní mluvčí Jitka Zámečníková.

Stavění jarního obřadního stromu před dům či do centra obce patří k evropskému kulturnímu dědictví. Májky se stavěly jako výraz vztahu k určité osobě – byl to především projev sympatie či úcty k milované dívce, a pak máje obecní, reprezentující obec a její chasu.

„Máje si chlapci celý měsíc hlídali, neboť se stávalo, že je někteří šikovnější mládenci ze sousední vesnice podřezali a sebrali vršek máje, což bylo pro obec a samotné chlapce velkou pohanou. Stejně jako stavění, i kácení máje bylo spojeno se slavností – obvykle s taneční zábavou pod májem,“ prozradila etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Ludmila Tarcalová.