Sobotní akce začínala už v šest hodin, tedy ještě za světla. Díky tomu si mohli návštěvníci prohlédnout třeba kováře pracující na brnění nebo vystupující kapelu Tijátrio. Také ta patřila k oblíbeným bodům některých návštěvníků.
„Líbilo se nám tu, ale popravdě jsme čekali bohatší program. Nejvíce nás ale bavila ukázka kovářské práce a kapela,“ řekla Deníku Jarmila Jurasová, která na Cimburk dorazila až z Karviné.
Do tmy se hrad začal halit po osmé hodině, kdy průvodkyně zavedla návštěvníky do sklepení: tam se dozvěděli o krutosti trestů někdejších hradních pánů i o pracovitosti spolku Polypeje, který hrad spravuje.
Při následující samostatné prohlídce celé zříceniny si na mnohé políčila tamní strašidla, z čehož si zážitek odnesli především nejmenší návštěvníci.
V devět hodin pak nádvoří rozsvítila očekávaná ohnivá show, o kterou se postarala brněnská skupina In Taberna. Za velkolepé vystoupení ji diváci odměnili hlasitým potleskem i prosbami o přídavek.
Po skončení programu pak čekala na odcházející návštěvníky ještě procházka nočním lesem, jiná cesta zpět totiž z hradu nevede. Odvážlivcům ale nic nebránilo v přespání přímo u hradních zdí.
Na Hradozámeckou noc na Cimburku se někteří vrací pravidelně.
„Moc se nám to celé líbilo. Hlavně pro děti byla super noční prohlídka i strašidla. To se i trošičku bály, hlavně bílé paní. Byli jsme tu už i loni a je vidět, že se jim tu zase povedlo něco zrekonstruovat. Do příštích let to už asi pojmeme jako takovou tradici,“ uznal Martin Gančař z Milotic.
S letošním ročníkem Hradozámecké noci byl spokojený také tamní kastelán.
„V sobotu sem přišlo rovných sto šedesát šest lidí, což je víc než minulý rok, takže s návštěvností jsem určitě spokojený. A myslím, že program je každoročně zajímavý a návštěvníkům se vždy líbí,“ zhodnotil Pavel Kudlička.
Vstupné na večerní akci bylo stejné jako klasické vstupné na hrad. To spolku Polypeje umožní provést na Cimburku další opravy.
„Teď doděláváme zbytky zajištění parkánu. Kromě dalšího dozdívání tam pak půjdou i předepínaná lana, což je moderní technologie, která zajistí přikotvení zvětralé zdi ke skalnímu podloží, aby se nám nehýbala,“ vyjmenoval další plány spolku Pavel Kudlička.