Několik desítek Kroměřížanů si nenechalo ujít veřejné projednání záměru na stavbu plavební komory v Bělově na Zlínsku a rekreačního přístavu v Kroměříži. Jednání bylo součástí procesu posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA).

Posuzovaným záměrem je vybudování nové plavební komory u jezu Bělov a s tím související propojení dvou v současné době oddělených splavných úseků stávající vodní cesty do jednoho funkčního celku.

Pokud se celý záměr podaří uskutečnit, Baťův kanál bude splavný až do Kroměříže. „Výrazně se tak posílí turistický potenciál severní části Baťova kanálu a zároveň se odstraní dlouhodobá nesplavnost jezu Bělov, která v současné době výrazně limituje celkové využití vodní cesty,“ uvedl ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.

Přímo v Kroměříži pak ŘVC plánuje stavbu přístaviště na Erbenově nábřeží a rekreačního přístavu u letiště nedaleko soutoku Moravy s říčkou Kotojedkou. Kotvit by v něm mělo asi osm desítek plavidel. Srdcem přístavu pak bude provozní budova, která nabídne kompletní servis služeb včetně hygienického zázemí.

Součástí budovy má být i zázemí pro obsluhu přístavu. Samotný přístavní bazén pak bude s řekou Moravou propojen asi čtyřicetimetrovým plavebním kanálem. Přístav by měl patřit k největším v České republice. Měl by plavidla ochránit i při povodni.

Starosta: Prodloužení kanálu pomůže cestovnímu ruchu

Radnice podle starosty Tomáše Opatrného prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže podporuje. „Pomůže to rozvoji cestovního ruchu v Kroměříži,“ zmínil Opatrný.

Podle radního Jiřího Kašíka město už v minulosti stálo před podobně důležitým rozhodnutím. „Někdy v 19. století se vedla debata, zda do Kroměříže pustíme železnici. Město bylo proti, teď máme železniční uzly v Přerově a Hulíně a vlaková doprava je pro Kroměřížany obtížněji dostupná. Nerad bych, aby za 100 let někdo řekl, že se do Kroměříže nedostane lodí,“ řekl Kašík.

Podle něj však bude složité najít rovnováhu mezi zájmy občanů žijících v okolí budoucího přístavu a mezi veřejným zájmem. „Při dobré vůli to ale možné je,“ dodal radní Kašík, v jehož kompetenci je rozvoj cestovního ruchu.

Podle Filipa Duška z ŘVC se plánuje zprovoznění plavební komory i kroměřížského přístavu na květen roku 2027. Dle starosty Opatrného jde však o optimistický termín. Samotná realizace totiž může začít až poté, co bude v souladu s územním plánem, což momentálně není.

"O zahájení stavby přístavu v roce 2025 s ohledem na nutnost získání stavebního povolení silně pochybuji."    Tomáš Opatrný, starosta

To se může napravit až schválením nového územního plánu města, což se podle starosty odhadem nepodaří dříve než za dva roky. „O zahájení stavby přístavu v roce 2025, jak je plánováno, proto s ohledem na nutnost získání stavebního povolení silně pochybuji, i když bych byl mile rád, pokud by se to v tomto termínu podařilo,“ uvedl Opatrný.

Problémem je podle lidí dopravní napojení

Lidé v debatě poukazovali na úzkou silnici mezi Trávnickými zahrádkami a Trávníkem či na nutnost přemostění vjezdu do přístavu. Zástupce ŘVC Martin Vavřička uvedl, že o přemostění lze při řešení „dalších stupňů dokumentace“ diskutovat. „Uvítali bychom to a určitě takový požadavek na ŘVC vzneseme,“ reagoval kroměřížský starosta.

Dopravě v lokalitě by měla ulehčit i stezka pro pěší a cyklisty Kroměříž – Trávnické zahrádky, kterou připravuje město a která by měla navazovat na páteřní cyklostezku z Kvasic do Kroměříže. „Projektujeme. Cyklostezka časově přístav předběhne. Konečná podoba komunikací v lokalitě pak bude na jednání města a ŘVC,“ popsal vedoucí odboru investic Libor Pecháček.