V letech 1540 až 1567 bylo v Kroměříži celkem osm nákladnických domů, které měly právo vařit vlastní pivo a dodávat je šenkovním domům. Ve svých mázhauzech, což jsou široké přízemní chodby, mohly i šenkovat, když na ně přišla pořádka.

Domácí pivovary však ale nebyly hospodárné, proto se koncem šestnáctého století sdružily a vybudovaly společný pivovar v těsném sousedství radnice. Patřil právovárečným měšťanům a ti si zde dávali vařit předepsaný počet várek, které pak doma šenkovali.

Když ale tento hostinský způsob pomalu odumíral, přivlastnilo si pivovar město a vařilo v něm ještě na počátku minulého století. Pivovarská renesanční budova s krásně klenutými stropy však mezitím pomalu pustla.

V roce 1953 byla proto renovována podle návrhu Vladimíra Capouška na společenské centrum se sálem, jehož výzdobu provedl akademický malíř Vladimír Škranc.

Kulturnímu dění se tady daří už od roku 1956, kdy byla budova předána podniku Magneton jako firemní kulturní zařízení.

V osmdesátých letech se stal Starý pivovar střediskem Domu kultury Kroměříž a dnes tady radnice jakožto provozovatel Klubu Starý pivovar nabízí prostory k pořádání divadelních představení nebo třeba koncertů. Několikrát do roka se tady konají výstavy a soutěže amatérských filmařů a fonoamatérů, v klubu se také scházejí kroužky zájmové činnosti.