Například na městském úřadě v Kroměříži mají stanoven etický kodex, který řeší, jak by se jeho zaměstnanci měli oblékat. Podle vedoucího odboru kultury Pavla Zrny v podstatě kopíruje běžná pravidla slušného chování.

„Nemělo by se objevovat například sportovní oblečení a obutí. Povoleny jsou třeba džíny, ne však roztrhané nebo kraťasy," poznamenal.

On sám neví o nikom z radnice, kdo by měl piercing nebo tetování.

„Dámy určitě nějaké pěkné tetování mají, ta jsou však díky dodržování správného oblékání ukryta před očima ostatních," usmál se vedoucí odboru kultury. Na pedagogické škole v Kroměříži nechávají oblékání studentů i zaměstnanců na jejich vlastním uvážení: potvrdila to tamní ředitelka Jana Vítková.

„Jediné pravidlo je, že by měli chodit čistě a slušně oblečeni, nic konkrétního ale předepsáno nemáme. Problém s tím určitě není. Všichni ctí, že když jsou třeba maturitní zkoušky, přijdou vhodně oblečeni," říká.

Jestě se jí prý nestalo, aby musela někoho na nevhodnost upozorňovat.

„Je to podle mě hodně na povaze člověka. Někdo má raději sportovnější oblečení, ale máme i kolegyně, které chodí převážně velmi decentně oblečené. Vidím to i podle sebe. Jsou dny kdy volím pohodlné oblečení, jindy naopak," míní ředitelka.

Vzhledem k praxi v mateřských školách a družinách mají však učitelé zakázán piercing v oblasti obličeje a na jazyku, který by mohl vadit při výslovnosti.

„To je i uvedeno přímo ve školním řádu. Pokud ho mají jinde, tak je to celkem jedno. Co se týče práce s dětmi, tak ho mít ale nesmí, stejně jako třeba dlouhé nehty a podobně," upozornila Jana Vítková.

Problém s takzvaným dress codem nemají ani na Základní škole Oskol v Kroměříži. Po
dle tamního ředitele Oldřicha Gejdy zaměstnanci vědí, jak se k jaké příležitosti obléci.

„Džíny u nás nikdo nenosí, pouze pokud se jedná o nějaké sportovní aktivity na hřišti a podobně. Nemyslím si, že by se za dobu, co ve školství pracuji, slušnější oblečení nějak vytrácelo. U nás se stále slušně oblékají všichni," ujišťuje.

Oblečení je ovšem důležité nejen u státních zaměstnanců, ale samozřejmě i u mnohých soukromých firem: například i finančních poradců. V jejich případě se prý ale postupem času dress code dost výrazně mění.

„Dřív se nosily obleky, já ale raději dávám přednost módě smart casual, neformální a přitom elegantní. Nejsem moc oblekový typ a kravatu při jednání s klienty nenosím. Cítí se pak mnohem lépe a uvolněněji," říká třeba Patrik Marcián z kroměřížské pobočky Partners Financial Services.

V restauraci U Bruna nosí obsluha černé oblečení. Podle provozovatele Lukáše Pištěláka vždy záleží na stylu provozovny.

„Třeba tetování u servírky by mi nevadilo, je ale samozřejmě tetování a tetování. Pokud by měla slečna na krku okřídlenou lebku nebo něco výstředního, asi by neprošla. Vše by mělo být v rozumné míře. Sám tetování mám, ale nikdy jsem s ním problém neměl, kdykoliv ho totiž můžu schovat pod rukáv," řekl.

Na piercing má stejný názor, sám má jeden v obočí.

„Pokud nebude mít obličej jako magnet, který spadl do špendlíků, problém v tom také nevidím. Když jsem byl kdysi na pohovoru, vybrali si mě právě kvůli piercingu, protože jsem prý nevypadal tak nudně," usmál se Lukáš Pištělák. Drobné tetování má například Zuzana Kedroníčková z Kroměříže.

„V kanceláři to nikomu nevadí. Nejedná se o nic velkého a mám v plánu i další. Měla jsem i piercing v obočí, ten jsem ale sundala sama od sebe. Přišlo mi to přece jen neslušné," dodala žena.