Například na Holešovsku je pěstounských rodin dvanáct. Ty, které mají v péči více dětí, úpravy nevnímají nijak negativně, více se to ale dotýká těch, které mají v péči třeba jen jediného svěřence.

Například Lenka z Bystřicka tyto změny nijak výrazně nepociťuje. „Starám se o čtyři děti ve věku pět až osm let. Jsou to děti od rodičů, kteří byli nějakým způsobem handicapovaní. Z tohoto důvodu nebylo jednoduché dětem najít rodinu," vysvětluje Lenka.

Od počátku péče o tyto děti je prý v úzkém kontaktu se sociální pracovnicí. „Vycházíme s ní velmi dobře. Děti ji v podstatě berou jako tetu, nevnímají to nijak negativně," vysvětluje pěstounka.

Zvýšené kontroly, které mají nyní místo dvakrát ročně probíhat každé dva měsíce, se ale podle ní mohou dotknout rodin, které mají v péči jen jedno dítě. „Dosud v podstatě žili sami, bez jakýchkoli vnějších kontrol, teď je to určitý zásah do rodiny," uvažuje žena.

Některé letošní změny ale vidí i jako přínos. „Bylo tu menší zázemí pro pěstouny, co se týče odborné pomoci., Možná právě díky tomu jsme si ale byli blíž s ostatními pěstounskými rodinami," míní.

Změna v zákoně a uvolnění financí od státu jim nyní zajistí snažší přístup k odborné pomoci.

„Nebudeme muset tolik dojíždět do větších měst," upřesňuje matka. Její děti sice nejsou nijak handicapované, musejí se ale třeba více věnovat přípravě na vyučování nebo navštěvovat psychologické poradny.

„Pracovní dny dost často trávíme přípravou do školy. Děti zkrátka nejsou jedničkáři, takže mají všechno dost vydřené," dodává Lenka.

Ani pro další maminku Janu z Holešovska, která má v pěstounské péči tři děti, nejsou změny v zákoně nepřijatelné.

„Kontroly bereme tak, že k tomu prostě patří. Je to pro nás sice organizačně náročnější, protože je potřeba stáhnout včas všechny děti ze škol a školek, ale dá se to zvládnou," říká pěstounka.

Do její rodiny dojíždí sociální pracovnice z Holešova. Kontrola prý probíhá většinou formou rozhovoru.

„Obvykle si se sociální pracovnicí jen povídáme, zda je třeba s něčím pomoci nebo co se u dětí změnilo. Ze setkání si vedou o dětech zápisy," popisuje maminka. Nabízenou odbornou pomoc prý zatím nijak nevyužívají.

„Jsme zvyklí si všechny informace zjišťovat sami. Já jsem vyškolená poradkyně pro náhradní rodinnou péči, takže máme přehled," dodává Jana.

To jiná pěstounka z Holešovska, která má v péči jen jedno dítě, byla změnami nejprve dost zaskočena. „Nemáme moc přehled o místních organizacích, které by nám mohly pomoc. Ani nové definování odměny pro pěstouny nám nejprve nebylo jasné," svěřuje se pěstounka dvanáctiletého chlapce.

Od Nového roku je totiž odměna pěstouna brána v podstatě jako závislá činnost, takže je z ní odváděno sociální pojištění na důchod. „Za tohle jsem samozřejmě ráda, protože máme dohromady víc dětí a tak jsem v domácnosti téměř dvacet let," říká s úsměvem pěstounka.

Zvýšená frekvence kontrol se jí ale moc nelíbí.

„Chlapec je v dospívajícím věku a i když ví, že jej máme do péče svěřeného, moc se mu nezdá, proč by se na něj měl někdo jezdit dívat," nastiňuje možný problém žena.

Vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Věra Lišková ale zvýšené kontroly vidí jako nárok na obě strany.

„Kontakty s rodinami co dva měsíce jsou časově náročné pro sociálního pracovníka této agendy i pro pěstounské rodiny," říká s tím, že žádný větší problém prý zatím nezaznamenali.