Ti, kteří stojí proti vzniku místa, které by Castelcorna připomínalo, mu vyčítají především jeho roli v čarodějnických procesech. „Byl to aristokrat, byl to zdatný ekonom a estét. Ale po etické stránce selhal,“ uvedla na sociální síti zakladatelka aktivity NE památníku biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna Simona Magdálková.
Na druhé misce vah zase leží skutečnost, že Castelcorn stojí za obnovou města, zničeného třicetiletou válkou. Arcibiskupský zámek i Květná zahrada, památky, které zdobí seznam Unesco, vznikly právě za jeho působení. Vytvořil také základ unikátní sbírky obrazů s jedním z nejcennějších děl, které jsou na území republiky, Tizianovým Apollo a Marsyas.
„Kritika, která vychází zejména z jeho role v čarodějnických procesech na Šumpersku je pochopitelná," reagoval na dotaz Deníku arcibiskup Josef Nuzík. "Důležité je ale brát v úvahu také historický kontext událostí, na které se nemůžeme dívat jen očima moderního člověka.
Poslechněte si stanovisko kroměřížské radnice z letošního února:
Plánovaný památník je podle něj především projev uznání přínosu nejen pro Kroměříž, ale pro celou Moravu. „Jeho zásluhy v oblasti kultury nebo architektury není možné zpochybnit. Dokázal prakticky uspořádat život diecéze, která v jeho době pokrývala celé území Moravy, a vést a inspirovat k obnově a rozkvětu v těžkých dobách,“ vysvětlil Nuzík.
Biskupa Karla lidé ocenili i před staletími
Vděk vyjádřili obyvatelé města biskupovi Karlovi už dříve. V budově radnice je umístěná pamětní deska z druhé poloviny 17. století. „Na ní píší vděční občané města poděkování za jeho zvelebení po třicetileté válce. Pokud se bavíme konkrétně o našem městě, nevidím morální důvod, proč by tady památník neměl být,“ upozornil místostarosta města Pavel Motyčka.
Myšlenka se na veřejnosti objevila v roce 2021, památník za 1,7 milionu korun chtělo vedení města odhalit už v následujícím roce. „Věřím, že půjde o důstojnou a nadčasovou připomínku této výrazné osobnosti, která se velmi zasloužila o všestranný rozvoj našeho města,“ uvedl na podzim roku 2021 tehdejší starosta Jaroslav Němec.
Smlouvy jsou dané, zbývá akci dokončit
Do realizace ale zasáhly komunální volby a změna vedení města. „I vzhledem k tomu, že už tehdy nastavili smlouvy, si myslím že je potřeba tuto akci dotáhnout do konce,“ doplnil Motyčka. Jako nejpravděpodobnější umístění se jeví prostor na Sněmovním náměstí, v blízkosti Mlýnské brány a naproti hlavnímu vstupu do zámku. K němu město získalo odborné stanovisko památkářů.
Město si letos připomíná čtyřsté výročí narození biskupa z Lichtensteinu-Castelcorna, akce vyvrcholí 21. září koncertem ve Sněmovním sále arcibiskupského zámku.
Vyjádření arcibiskupa Josefa Nuzíka:
Plánovaný památník biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna je především projev uznání jeho nesmírně velikého přínosu nejen pro město Kroměříž, ale také pro celou Moravu. Biskup Karel, od jehož narození letos uplynulo 400 let, byl mimořádný budovatel i sběratel umění a jeho zásluhy v oblasti kultury nebo architektury není možné zpochybnit. Město Kroměříž mu vděčí za obnovu po zkáze způsobené třicetiletou válkou, neboť především díky jeho úsilí se znovu stalo centrem duchovního i kulturního života. Vedle toho dokázal biskup Karel prakticky uspořádat život diecéze, která v jeho době pokrývala celé území Moravy, a vést a inspirovat k obnově a rozkvětu v těžkých dobách.
Kritika jeho osobnosti, která vychází zejména z jeho role v čarodějnických procesech na Šumpersku, je sice pochopitelná, důležité je ale brát v úvahu také historický kontext událostí, na které se nemůžeme dívat jen očima moderního člověka, a také nezapomínat na vliv dalších, i necírkevních činitelů – místního panstva a dalších osob, vedených nejrůznějšími, a někdy vysloveně špatnými úmysly.
Zamýšlený památník v Kroměříži by tak mohl sloužit především jako připomínka významu biskupa Karla pro město Kroměříž a vedle toho i jako podnět k zamyšlení nad složitými okolnostmi doby, ve které žil.
Vybrali jsme pro vás:
play_fill
play_fill
