Řeč je o obecně prospěšné společnosti Seiferos zaměřené na ochranu dravců, která před časem vystoupila pro veřejnost v Kroměříži. Ojedinělá sokolnická organizace, kterou vedou Petr Svoboda a Zdeněk Fabián, vznikla před sedmnácti lety.
„Původní profesí jsem stolař, kolega je vodoinstalatér. Chovali jsme ze záliby šest ptáků. Pak nám známí řekli, abychom je někde vystavili. Tehdy byli dravci hodně vzácní. Veřejné ukázky se najednou rozjely a my jsme do toho spadli,“ vzpomínal Petr Svoboda.
Záliba se však postupně rozšířila, počet letců se zvýšil a z koníčku stala stanice pro poraněné dravé ptáky.
„V současnosti máme útulky už dva, jeden je v České Třebové a druhý ve Slavkově u Brna. Dohromady máme okolo šedesáti ptáků a ještě se staráme o ty raněné. Až sto dravců ročně k nám přijde z volné přírody,“ počítal chovatel.
Největší chloubou sdružení Seiferos je devítiletá samice orla bělohlavého. „Jmenuje se Wamditanga. Je to indiánské jméno náčelníka, v překladu znamená velký orel,“ vysvětlil cvičitel, který se jako první odvážil s majestátním orlem na přehlídkách volně létat.
„Podívaná se dělá běžně se skalními, stepními i mořskými orly. O bělohlavovi se tradovalo, že je hrozně zlý na lidi, neovladatelný a přehlídky s ním nemají smysl,“ připomněl Svoboda.
Dodal, že si Wamditangu musel nejprve složitě vychovat. „Orla mám od malinka, musel jsem ho dokonce naučit jíst jako miminko,“ zdůraznil.
Pomohl mu k tomu obyčejný maňásek. „Nechtěl jsem, aby si mne zafixoval jako matku. Mládě, když vyrůstá, se dost nevybíravě dožaduje potravy, seká zobákem a pařáty. V přírodě to chodí tak, že matka chytne lososa, nese ho a vábí mládě, aby vyletělo. Když se tak stane, orlice jej upustí a mládě si lososa musí lapit samo,“ popsal Svoboda.
Vyrobil si proto maňáska orla bělohlavého na ruku. „Ten vzal maso a dal jej mláděti. Takhle jsem ho krmil vlastně anonymně. Když se nažral, přišel jsem za ním až za půl hodiny a hrál jsem si s ním. Od té doby si mě spojoval s tím, že jsem kamarád,“ dokončil chovatel s tím, že orel se dožije až osmdesáti let.
Petr Svoboda a Zdeněk Fabián se však nestarají pouze o zábavu pro veřejnost. Na objednání pořádají vzdělávací pořady.
V Kroměříži vystoupili například pro Základní školu U Sýpek. „Program je trochu jinak situovaný než pro veřejnost. Chceme, aby děti věděly o každém dravci něco podstatného. Dokonce je pak přezkoušíme, abychom věděli, co se naučili. Za odměnu dostávají třeba fotky,“ uzavřel Svoboda
