Kraj hledal nové vedení pro Strategickou průmyslovou zónu (SPZ). Jaká je podle vás její budoucnost?
SPZ je pro Holešov významným partnerem. Chtěli bychom komunikaci v rámci SPZ zprůjezdnit pro širokou veřejnost. Příslib ze Zlínského kraje tu v minulém volebním období byl. Jak se k tomu postaví nové vedení teď po volbách nevím. Pokud by se nakonec rozjelo budování rychlostní silnice R49, tak bychom asi ani na této dohodě netrvali.

Jak funguje spolupráce s firmou spravující SPZ?
Co se týká celkové spolupráce se společností spravující SPZ, ta je také velmi dobrá. Navzájem jsme si vyšli vždy vstříc. Například jsme získali povolení průjezdu zemědělcům přes SPZ v době žní.

Pro získání dotací byly při budování zóny stanoveny kvóty například na nově vzniklá pracovní místa. Tyto kvóty už se snižovaly a přesto to vypadá, že by se v termínu nemusely splnit. Přitom na nich závisí udržení si dotace. Co si o tom myslíte?
Je to velký problém. Bývalému hejtmanovi se podařilo vyjednat prodloužení doby na splnění kvót a dokonce jejich snížení. Buďme ale realisté, to, že by tam vzniklo 12 tisíc pracovních míst, je podle mého, utopie. Ale pokud se tam alespoň něco podaří vybudovat a SPZ pomůže rozvoji regionu a zaměstnanosti, tak je to jen dobře.

Co považujete za největší úspěch za dobu, co se podílíte na vedení města?
Pro mě je podstatné město samotné. To, že se podařilo opravit zakoupený zámek je počin nejvýznamnější, jaký jsem v jiných městech nezaznamenal. Aby město koupilo objekt – teď to beru v jednom balíku i se zahradou – a opravilo ho. Myslím, že to nejenom pozvedlo prestiž města, ale i sebevědomí Holešováků, že někam patří. Holešov se stává také kulturním centrem kraje.

V minulých týdnech mi říkali starostové, že se jejich lidé více zapojují do komunitního života. Je tomu tak i v Holešově?
V rámci všech akcí, událostí, to pozoruju velmi silně. Zapojení lidí velmi stoupla. Objevují se navíc nové aktivity. Jako třeba běh v zámecké zahradě a další. Bohužel společnost dostala loni na jaře strašnou ránu a ta přetrvává. Bojím se, že nastartovat opět společnost z toho útlumu a deprese bude trvat i několik let. Teď jsme všichni vyděšení a čekáme. A co je nejhorší, tak se začínají mezi lidmi objevovat takové ty nepěkné věci. Udávání a podobně. Je potřeba tomu nějak zabránit. Proto máme výstavy za sklem v arkádách zámku, městskou televizi, online přenosy – vánoční koncert, adventní trhy v omezené míře.

Jak vnímáte těch uplynulých – takřka – 12 měsíců života s koronavirem?
V březnu nikdo nevěděl o co jde. Nechci ani teď říkat, že vláda dělala něco špatně. Všichni se dopouštíme chyb a za takové situace, která byla pro všechny nová, se snad ani nedá najít bezchybné, avšak správné řešení. Na druhou stranu, společnost sama k tomu přistoupila velmi pozitivně. Od šití roušek, po nákupy druhým a podobně. Velmi byla cítit solidarita, snaha celou věc zvládnout společně. Myslím, že i my – město – jsme to ve spolupráci se všemi zvládli velmi dobře.

Pak přišlo uvolnění. Podzimní přístup lidí už je odlišný.
Vnímání rizika a strachu se hodně posunulo. Na podzim to přišlo velmi nárazově a tvrdě. Zjistili jsme, že velká většina lidí to ovšem nebere jako hrozbu. Říkají, že si tím dřív nebo později stejně musíme projít všichni. Kulturní život trpí hodně. Město už bylo nuceno zrušit ohňostroj, plesy a další. Doufáme, že brzy se opět situace zlepší.

Máte za sebou dva roky současného volebního období. Avšak z poloviny poznamenané pandemii. Jak je hodnotíte?
Osobně hodnotím, když se ohlédnu za sebe, velmi kladně spolupráci napříč zastupitelstvem. Jsme schopni spolu komunikovat. Děláme hodně práce.