Ve stejný úspěch věří také spolek, který se rozhodl přivést zpět k životu kurovickou tvrz.

Zatímco v pohádkovém příběhu berou kladívko, lžíci a fanku do rukou skřítkové, v Kurovicích nikdo nepomůže.

Nebo snad ano?

Podle předsedy občanského sdružení Tvrz Kurovice Martina Maliny je naopak zájemců dostatek.

„Pomáhá s opravami neskutečně mnoho lidí. Podporuje nás také obec. To, že se nám tvrz proměňuje před očima, je zásluha nespočtu lidí,“ říká Martin Malina. Práce už trvají přes dvanáct let. A jen tak brzy neskončí.

„Plánovaný konec? Za sto let. Toho se my nedožijeme,“ usmívá se Martin Malina.

Tvrz jako učebnice umění

Urychlit celou opravu by dozajista šlo. Vyžadovalo by to však buď obrovský balík peněz nebo tučnou dotaci.

„S dotacemi se to má tak, že většinou musíte nejprve částku proinvestovat a pak se modlíte, aby vám přislíbenou dotaci proplatili. To si nemůžeme dovolit,“ vysvětluje dál Malina.

„Navíc stavební firma by naběhla a pracovala by hlava nehlava. My, když opravujeme pomalu vlastním tempem a co nám finance dovolí, objevíme mnohdy ne jednu zajímavost,“ naráží Malina na objev dvou židovských nápisů, které nemají v České republice obdoby.

„Našli jsme je, když jsme se snažili restaurovat omítku,“ říká Malina.

Senzační nález dokonce do Kurovic přilákal izraelského velvyslance.

„Věřím tomu, že nápisu jsme si všimli, protože jsme to dělali poctivě, naším vlastním tempem,“ míní Martin Malina.

Pracovník památkové péče na městském úřadě v Holešově a zapálený historik Karel Bartošek připomíná, že omítek je na sobě navrstveno hned několik a je třeba se o ně pečlivě starat.

„Najdeme zde omítky z 16., 18., ale i 19. století. A všechny jsou svým způsobem cenné. Nebudeme je ničit, nebo za každou cenu opravovat, aby byly bez chyby. Tím bychom je mohli znehodnotit,“ dodává Karel Bartošek.

„Gotické prvky, renesanční prvky. Tady v Kurovicích je nádherně vidět, jak to šlechtici postupně přestavovali. Tvrz vytváří úžasnou učebnici středověkého umění,“ obdivuje hrad Bartošek.

Tvrz ožívá rytíři a strašidly

Šlechtici tvrz sice opravovali, ale v novodobé historii šla péče stranou.

„Za komunistů zde měl okresní výbor zabrán nějaké prostory. Další část využíval Svaz socialistické mládeže jako knihovnu. V době bytové nouze zde dokonce byli vybudované sociální byty. V zimě jim dovnitř sice fučelo vším možným, ale oni tu prostě bydleli,“ popisuje nedávnou minulost hradu.

V 80. letech kurovická tvrz spadla do klína kroměřížskému muzeu, které ji následně přepustilo do soukromého vlastnictví. A od té doby konečně tvrz ožívá. Podle tamní starostky Lenky Koutné si toho začali více všímat také místní obyvatelé.

„Lidé teď berou tvrz za svou. Mají k ní větší vztah. Čtyřikrát do roka se tu konají velké akce,“ uvádí Koutná. A tak se kurovický hrad promění například v sídlo rytířů a šermířů nebo v útočiště strašidel o Halloweenu.

A tak v Kurovicích bojuje parta odvážlivců s mohutným kamenným kolosem. A novou sílu do žil jim vlévá jen dobře odvedená práce, která po nich zůstává. Taková práce, která možná zachrání tvrz na další staletí dopředu.

„Vše, co uděláme, tu zůstane pro další generace,“ uzavírá Martin Malina.