Jedním z odpůrců je i náměstek hejtmana zodpovědný za školství Josef Slovák. „Je to nesmyslný výplod úředníků, kteří se vůbec nepodívali do reality, než podali návrh,“ zkritizoval. „Není přece možné srovnávat absolventy gymnázií a specializovaných učilišť,“ doplnil Slovák. Právě kraj je zřizovatelem drtivé většiny středních škol v regionu.

Státní maturitu by Slovák zavedl jen pro studenty, kteří chtějí ve studiu pokračovat na vysoké škole. Právě pro ně je její úroveň kvůli větší šanci na přijetí důležitá.

„Dalším možným řešením je maturovat na kterékoliv střední škole, již si student sám zvolí na základě její prestiže,“ uvedl náměstek. Takový systém už podle Slováka funguje na Slovensku.

Pedagogové uspěli s výtkami, že společná zkouška je nepřipravená. Její autoři mají čas do roku 2010

Představitelé škol posunutí jednotné maturity vesměs uvítali. „Devadesát pět procent pedagogické veřejnosti se shodlo na tom, že odklad byl kvůli nepřipravenosti nezbytně nutný,“ uvedl předseda Asociace ředitelů gymnázií Zlínského kraje Zdeněk Botek, který je zároveň ředitel hradišťského gymnázia.

Jednotné zkoušky už otestovala i Konzervatoř evangelické akademie v Kroměříži. Podle jejího ředitele Františka Fialy je nutné středoškoláky lépe připravit na zkoušku z cizího jazyka. „Právě v ní naši studenti dopadli nejhůř,“ upřesnil.

Nad odložením státních maturit zajásal i devatenáctiletý Jan Štrublík z Chropyně u Kroměříže, kterého čeká zkouška dospělosti za rok. „Je to bomba. Jsem strašně rád a spolužáci taky,“ sdělil.

Stejný názor má i ředitelka Střední hotelové školy ve Zlíně Petra Zámorská. „Jsem ráda, že byla odložena, protože je potřeba věnovat více času na přípravu – jak ze strany pedagogů, tak studentů,“ uvedla. Zavedení jednotné maturity se nebrání, ale jejím zastáncem rozhodně není.
Také šéf Střední školy Kostka ve Vsetíně je s odložením státních maturit spokojen. „Nemohlo to dopadnout jinak. Zkoušky byly špatně připraveny obsahově i organizačně,“ řekl ředitel Karel Kostka.

Škola je zkouší nanečisto už třetí nebo čtvrtý rok, ale celá filozofie nových maturit je podle něj špatná. „Myslím, že je objektivní i současný model, kdy předseda komise je nestranný,“ doplnil.

Obavy však neopustily šestnáctiletou Radku Šidlovou ze Strání na Slovácku. „Bojím se, abych to zvládla. Myslím, že státní maturita bude těžší než současná a navíc budeme první ročník, který ji zkusí naostro,“ řekla.

Cílem zavedení státních maturit je objektivnější zhodnocení znalostí středoškoláků. Je totiž rozdíl v tom, zda například maturují na prestižním gymnáziu, nebo odborném učilišti. Na učilišti jsou na studenty při závěrečné zkoušce kladeny daleko nižší nároky než u klasických středních škol. To se pak projevuje na výsledné známce, která je důležitá třeba pro přijetí na vysokou školu.

STÁTNÍ MATURITA

Má se skládat ze dvou částí:
1. Společná část
Každá škola dostane jednotné zadání pro český jazyk a cizí jazyk (povinný pro všechny), dále si může zvolit třetí obor z nabídky. Tu tvoří matematika, informačně–technologický nebo přírodovědně–technický přehled a občanský základ.
2. Profilová část
Škola si podle své specializace individuálně určí tři předměty dle svého výběru.