Chantal Poullain je pyšná na syna

Chantal Poullain pro Deník: „Na syna jsem pyšná stejně, jako každá máma. Nejdůležitější však je, aby měl úctu k životu a to on má.“

Při natáčení jste se sekala s Bolkem Polívkou. Takže jste spolu opět hráli ve filmu, dokonce v pohádce.

Moc jsme se v pohádce moc nepotkali. Ale je to hezké, protože v pohádce hraje Anča, hraje tam Bolek i já. Je to hezké, příjemné.

Váš syn Vladimír nyní moderuje televizní show, která je v oblibě a má velkou sledovanost. Jste na něj pyšná?

Jsem pyšná ne proto, že to dělá a vystupuje v televizi, ale od momentu, kdy se narodil, jsem na něj pyšná stejně jako každá máma na svého syna. Sleduji jeho kariéru, vidím jeho vývoj.

Jeho názor na mně mě baví a když hraji něco nového, tak ho porosím, aby se přišel podívat. Má talent, je hezký kluk, chytrý, ano, ale nejdůležitější je, aby měl úctu k životu a to on má.

Anna Polívková s úsměvem

Anna Polívková nechyběla stejně jako ostatní herečtí představitelé a tvůrci pohádky Největší dar na páteční autogramiádě na zlínském náměstí Míru, která byla spojené s přehlídkou kostýmů, které mohou diváci v pohádce vidět. Rozdávala svým fanouškům podpisy a i přes to, že jim svítilo přitom slunce do očí, nezapomněla se na ně usmát.

Jste na festivalu ve Zlíně poněkolikáté, co říkáte na jeho letošní atmosféru v poprázdninovém kabátě?

Vypadá to tady krásně, ani nejsem překvapená, protože zlínský festival je vždycky báječný. Je tady vždy příjemně a mám to tady ráda.

Stejně jako vaši kolegové, jste se i vy zúčastnila slavnostní premiéry pohádky Největší dar. Co říkáte na reakci diváků?

Pohádka je moc pěkná je dobře, že se tvůrci vrátili k bohům i k múzám, je důležité udržovat vědomosti dětí o tom, jak dříve lidé žili. I moji malou sestru to bavilo a to je moc dobře.

Při natáčení jste se potkala i s tatínkem, který v pohádce také hraje, co na toto setkání říkáte?

My jsme se s tatínkem potkali velice krátce, hrajeme spolu divadlo, takže se rádi potkáme i takto.

Roman Vojtek i s dětmi

Roman Vojtek je již moderátorskou stálicí filmového festivalu ve Zlíně, kam zajíždí i se svými dětmi.

„Mají rádi, když dostanou visačku a projdou si stanoviště doprovodného programu,“ prozradil pro Deník.

Na jaké složení moderátorů se můžeme na festivalu těšit?

Jsme tady zase všichni, celá naše moderátorská parta. Na festival jezdím už tak deset let, dalo by se říct, že je to tradice, návrat do rodného kraje. Jsem ze Vsetína a tak to sem mám jen kousek. Proto se tady vždy cítím jako doma.

Co říkáte na to, že se organizátoři rozhodli přece jen festival navzdory omezením uskutečnit?

Jsem moc rád, že festival je. Je to dobré nejen pro nás a hlavně děti, ale i pro samotný festival. Bylo by hloupé 60 ročník neoslavit.

Vím, že vás na festival doprovází vaše děti. Jak to vnímají, že jste jedna z jeho tváří, co na to říkají?

Nic, oni jsou na to zvyklé, těší se na visačku a na to, že potkají hodně lidí, projdou si několik stanovišť doprovodného programu a uvidí nějakou pohádku jako třeba dnes.

Při příležitosti zlínského festivalu jste se stal kmotrem několika zvířat v Zoo Zlín? Bude se tato tradice opakovat i letos?

Vypadá to, že možná v pondělí budeme křtít v ZOO Zlín, ale ještě se musíme domluvit s ředitelem zoo Romanem Horským.