Nad nacistickými zvěrstvy zůstává rozum stát. Přesný počet obětí se už nedozvíme

Od roku 2005 si tak celý svět připomíná nejen utrpení asi šesti milionů židovských obětí druhé světové války, ale také utrpení všech dalších lidí. Pronásledováni a vražděni byli Romové, kterých zemřelo na 220 tisíc, příslušníci dalších slovanských národů, homosexuálové, svědkové Jehovovi, lidé s nějakým tělesným či duševním postižením a odpůrci nacistického režimu. Počet obětí německých válečných zločinů je odhadován na 12 až 26 milionů.

Letos vzpomínáme hlavně na osudy žen

„Letošní připomínka klade důraz především na osud žen. To je koneckonců řečeno v poselství generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona,“ uvedla Barbora Krutáková z Informačního centra OSN v Praze. Zároveň podotkla, že ve spolupráci se Vzdělávacím a kulturním centrem Židovského muzea v Praze připravili v Domě OSN jako v minulých letech seriál vzdělávacích programů pro studenty základních a středních škol.

Podobné akce nejsou pochopitelně výjimkou ani ve Zlínském kraji. Ve Vsetíně si tento den připomněli již 24. a 25. ledna. „V Kině Vatra proběhla vědomostní soutěž žáků 9. tříd s komponovaným programem a projekcí dvou filmů,“ řekla Petra Vesková z Domu kultury Vsetín.

Mimo to se ve městě 27. ledna uskuteční také pietní akt. „Ten proběhne v 10 hodin. Tradičně se tak stane u památníku obětí holocaustu na Rybníkách ve Štěpánské ulici, kde je každoročně připomínána tato smutná etapa naší historie,“ přiblížil Jiří Žůrek ze vsetínské radnice. Ze Vsetína bylo do koncentračních táborů odvlečeno a v nich následně usmrceno přes šedesát osob židovského původu.

Také v Uherském Hradišti nacisté zasáhli do života židovské komunity. „Již 7. října 1939 vyhotovila městská rada na příkaz nacistů seznam 325 Židů žijících ve městě. Jen velmi malému počtu z tohoto seznamu se podařilo ještě koncem roku 1939 odejít do ciziny, zejména do Palestiny,“ sdělila Ludmila Hobzová ze Státního okresního archivu Uherské Hradiště.

Ti, kteří zůstali, pak naplno pocítili krutost nacistů. „Počátkem roku 1942 byli soustředěni do židovského ghetta v Uherském Brodě a 27. ledna 1943 odvezeni do Terezína. Po jejich transportu byl transportérem německé armády zničen také místní židovský hřbitov,“ připomněla Hobzová s tím, že se zachránilo jen několik náhrobků, které dnes tvoří součást památníku v Sadech.

Na Kroměřížsku byla situace obdobná. „Dne 26. června 1942 započalo odvážení Židů do koncentračního tábora v Terezíně, které trvalo do 6. července. Z města i tehdejšího okresu bylo odvezeno na 290 Židů, z nichž se vrátilo jen 19 lidí,“ zmínila Jitka Zezulová ze Státního okresního archivu v Kroměříži.Výjimkou nebyl ani Holešov, který je v posledních letech pravidelným místem konání Týdne židovské kultury. Jak přiznává na stránkách města badatel Karel Zahradník, také zdejší Židé směřovali do Terezína. „Určit jejich přesný počet je obtížné, protože údaje z různých zdrojů se liší,“ uvádí.

Připomínková akce se však v tomto tradičním centru židovské kultury zatím neplánuje. „Nikdy se nic podobného nepořádalo, pozornost upínáme spíše na přípravu Týdne židovské kultury,“ odůvodnil místostarosta Rudolf Seifert.

V táborech skončily téměř tři tisíce lidí

Krajské město Zlín bylo po dle Terezy Štěpkové ze serveru holocaust.cz od dubna 1939 vyhlášeno jako Oberlandrat pro celou oblast. „Byl tak centrem pomyslné správní oblasti, která zahrnovala Uherské Hradiště, Bzenec, Dambořice, Hodonín, Kyjov, Strážnici či Holešov,“ vyjmenovala. Je tak zřejmé, že čísla týkající se zlínského regionu jsou vysoká. „Z celé této oblasti bylo deportováno do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů téměř 3000 osob podléhajících rasovým norimberským zákonům,“ dodala Štěpková. Osob, které měly před deportací v kolonce bydliště uveden Zlín, bylo 36. „Z nich během holocaustu 33 zahynulo,“ konkretizovala.

Z 33 vizovických osob nepřežilo podle jejich záznamů 31. Ze Zádveřic pak z pěti nepřežil nikdo.